Odpověď na otázku č.185

Otázky a odpovědi [Zpět] - [Tisk]

Přeji krásný den. Jmenuji se Anna a opravdu náhodou jsem našla Vaše stránky. Již delší dobu je pročítám a musím říci, že v mnohém silně souhlasím. Nesouhlasím však s některými názory, kterým říkáte procitnutí, osvícení. Z Vašich stránek čiší pocit, že ta Vaše pravda a poznání je ta pravá. Dovedu si představit, co na tuto větu namítnete. Píšete, že nikdy neuděláte seminář atd. a nenapadlo Vás, že jsou lidé, kteří Vaše stránky objeví a tuto pravdu neunesou? A právě seminář by dal šanci těm, kteří jsou na to připraveni? Berete lidem iluze ve kterých žijí a život je tím pádem pro ně plný zmatku.

Zmatky jsou jen v lidském myšlení... nikde jinde... oko, ucho, jazyk, hmat... nic z toho není zmateno. Zmatek lidí je jen důkazem, že staví na písku. Ale můžete být klidná... už jsem nechal lidi napokoji. Když vezmu kuřákovi cigarety... bude na mě akorát naštvaný a najde si sám náhradu. Takže z toho vyplývá... pomáhat něčemu způsobí akorát tak zlo. Kdo má odhodlání ten pomoc odnikud nepotřebuje... aby dospěl, musí se spolehnout jen sám na sebe.

Píšete, že nejsou Andělé, jak si tím můžete být tak jistý, není Bůh, je to jen iluze, odpovídáte na otázku člověka! Chcete důkaz k ověření!

Vy jste se zastavila u Andělů, protože vám to lichotí. Mě andělé neuspokojili... protože mi nemají co nabídnout. A Bůh mi nemá taky co nabídnout. Takže až lidi vyrostou a přestanou si hrát s hračkami pak možná jejich dny plné zmatku a slz skončí.

Ale milý pane, nic by nemělo být o důkazu, Bůh nám dal život a taky nechce důkaz jak ho za to milujeme, nezasahuje, netrestá, jen my sami se trestáme.

Život si dáváte vy sami, abyste si mohli užívat... a aby to bylo zajímavější zahalili jste to do zapomnění a pojistili to Bohem... jste jako blázni kterým se zdá v noci sen a v tom snu se klaní Bohu a mluví s Anděli a tvrdí takové věci... že jim nějaký Bůh dal život...

To co vy na svých stránkách rozebíráte, má nesmírnou hloubku a moudrost, jenže ne každý je na to připraven. Vím, že odpovíte, že je to jeho problém, on to může číst a nebo ne, ale vaše články jsou velice sugestivní, velice sugestivní a jen málo lidí se dokáže odtrhnout. Možná v tom máte účel ale každý není silný.

První stránky byly napsány za účelem zatřást s člověkem... druhé pak aby se dorazil, třetí aby viděl na čem stavět a čtvrté aby na mě zavrhnul.

Já s Anděli mluvím již od dětství, a nyní je mi padesát čtyři, ne jenom mluvím ale vidím je, vnímám jejich sílu, a pokud neexistují, s kým tedy mluvím? Jsem snad blázen a nebo mám bujnou fantazii?

Co záleží na tom co řeknu... stejně budete věřit více tomu co vám dává smysl.

Myslím že ne, je to pro mě docela přirozené a změnili mi život k veliké lásce.

K čemu je té lásky pořád tak v životě třeba? Zvířata i děti taky nechápou... to jen lidé aby se jim trpělo méně a mohli setrvat v kolejích svých hříchů... vynalezli lásku.

Píšete že nikdo nikdy nebude vědět co je Bůh. Není to pravda, je mnoho vyvolených s čistým a pokorným srdcem, kteří to vědí, ale nemůžou do samé podstaty toto lidem říci.

Pokud někdo chce někomu říci něco o Bohu... pak sám zjevně popírá svým konáním to, že o něm skutečně něco ví. A tak pravím... žádný vjem který je lidské vnímání schopno zaregistrovat neprohlašuje se sám od sebe za Boha či Anděla atd. Odkud se tedy bere ten soud modloslužebníků a pokrytců? Jste se snad všichni zbláznili? Že dokážete operovat ve své mysli s něčím takovým jako je Bůh? Jsou to jen vaše domněnky a vaše pocity... takže celý Bůh je jen váš výtvor. Má jistý účel... chápu... a tak vám ho brát nebudu...

Já jsem na svých stránkách dosti otevřela co je to Bůh a přece je to jen malá kapička v oceánu.

Rád bych znal odpověď na otázku... proč všichni vy téměř svatí Boha lidem vnucujete a k němu ho vedete? Copak on sám kdyby chtěl... nebo kdyby ho skutečně potřebovali tak by se jim ukázal. Ale zatím to vypadá jen tak, že je jen Bůh vašeho pomýlení. A k tomu je třeba dovést masy lidí, aby se někdo dobře pobavil.

Mám pocit z Vašich odpovědí a je to můj pocit, že postrádáte pokoru, pokoru ke všemu a všem. Hlásáte svou pravdu, své moudro, které pro druhého může být nehoráznou lží.

To jste celí vy. Když se někdo chová tak jak se to vám nelíbí... tak mu říkáte, že postrádá pokoru... a že bla bla. Stále řešíte jen vnější věci... Pokud vím nikde není napsáno co smí člověk dělat a co nesmí dělat. Tyhle pravidla definoval člověk sám pro sebe aby se mohl sám cítit lepší než ti co se jeho pravidly neřídí. Z čiré závisti že je svobodnější než vy. Bůh si dělá co chce a nikdo jej nepotrestá... člověk pokud by pozná kým je... taky se sám nepotrestá... a ani taky neodmění... leda že by upadl zpět do klamu. Takže všechno to co tady hrajete a jak se omezujete... je jen vaše divadlo a váš soud, trest i odměna. Aniž byste cokoliv věděli... pouze si to myslíte... zasahujete do světa jako poslové dobra... jak jinak že? Svět je tu od toho abyste se v něm mohli vyřádit jak je libo... Jenže nauka o tom, že si může každý dělat co chce beztrestně... to by mnozí odvrhli... protože nemají pokoru ani odvahu dát světu svobodu. Ale co se stane, když sviním dáme větší výběh, větší koryto? Projeví se jejich skutečná povaha... ale jak jsem pravil, ten který poznal... ví že se nemůže ani nijak odměnit... nic ztratit ani nic získat... proč by se dával tedy do pohybu a choval jako prase... byť duchovní?

Tím chci říci, jak jsme všichni rozdílní a na to bychom měli myslet, ne na svou pravdu a uspokojení, žijeme ve společenství lidí a jeden druhého potřebujeme, jedinec by nepřežil a proto je nutné umět se vžít do druhého a ne říkat to jeho problém!!!

Až jednou realizujete "není druhý" pak možná už nebudete tak zmatená a věci světa se urovnají samy jakmile vy si v sobě urovnáte své věci. Ale když jste uvnitř nejistá a pochybujete o sobě, pak bude i k vám svět takový jaký ho znáte.

Je to problém nás všech. I když někdo někoho zabije, není to jen jeho problém, mnoho lidí okolo pláče a mnoho lidí soudí a hledá pravdu.

Neschovávejte se za všechny... váš strach je způsoben nevědomostí... ale stejně tak se nedokážete přinutit abyste si našli čas poznat jeho zdroj... a je jedno o co se bojíte. A tak ze strachu zabíjíte, ze strachu se modlíte, ze strachu pracujete abyste mohli ve strachu žít až do šťastné smrti :-)

Podstata života není osvícení, je to souznění a pochopení jeden druhého.

Jdete na to stále z venku... zvířata tak vůbec nemyslí a přece i bez lásky a pochopení mohou vedle sebe existovat... jenže vaše mysl do všeho strká čumák a chce aby se jí žilo krásně... a to je příčinou všeho zlého v tomto světě. Teprve až se pro vás svět stane jen mýdlovou bublinou... pak můžete vstoupit do říše klidu... zatím jste jen napjatí a ještě k tomu zbytečně... vše co děláte oč se snažíte... je zbytečné a bude to vniveč obráceno...

Posílám náruč štěstí.

Vy jste ale zlá.

Beznadějný případ

***

Srdečně zdravím. Díky za odpověď. Docela jste mi polichotil, když jste napsal, že jsem zlá. Myslím že by se o tom dalo polemizovat, kde je hranice? Vy sám jste plný rozporů.

Vždycky pro vás budu plný rozporů, protože lidské myšlení má snahu přiklonit se a ulpět vždy na nějaké té straně nebo na něčem o čemž si myslí že je hezké či svaté... a proto vyvolávám-li v lidech rozpory, je to dobře, protože rozpor může existovat jen v mysli... oko ani ucho... žádný ze smyslů rozpor neregistruje. Takže se nedivte...

Odpovědi, které mi píšete jen naznačují, že jste velikým egoistou a snažíte se zasahovat sugestivně do jiné mysli.

Mně je však jedno co si vy myslíte... nikdy to nebude skutečné. Tím, že se chovám jak chci, resp. jak kdo potřebuje... protože o tom nijak neuvažuji... samozřejmě to vyvolává tření a pak jsem já nazván egoistou. Jste jako děti... co mají v ruce lízátka a stáváte se na nich závislí. Jenže je musíte zaplatit vlastní krví... a tak když přijdu... a začnu vám je brát nebo sypat popelem a pepřem... jsem já ten zlý a egoistický.

Já nejsem ani ztracená, ani dokonalá, i když... proč ne. Vy nevěříte v boží energii ani andělské bytosti, máte na to právo, plné právo svobodného postoje, jste sám za sebe, ale kdo Vám dal právo to vyvracet spousty lidem, kteří věří, a je to zase jejich volné právo a Vy je jmenujete pokrytci!

Když psovi namaluju na papír kost... je dost inteligentní na to aby poznal realitu od fikce. Jenže lidem stačí pár textů a obrázků... a ztratí se ve své fantazii. A čím více věří, tím více se mění fikce za skutečnost. A opravdu není problém vytvořit si cokoliv... lze vidět a slyšet cokoliv... a dát tomu jakékoliv vlastnosti. Asi tak jako když spící sní... vše nač v tom snu narazí si vytvořil on sám...

Kdyby lidé měli žít podle vašich informací, tak budou jen samostatní bezohlední sobci, kteří nepomůžou nikomu.

Já nikoho nenutím... první donucení přišlo od společnosti... tolik věcí jsem musel ikdyž se mi něchtělo... takže teď když o tom vyprávím mají před sebou jen svůj vlastní produkt. Navíc co se týče přírody... ta se vašemu popisu tak trochu podobá. Jenže člověk je jedinný kdo bojuje sám ze sebou aby se sám sobě (Bohu) líbil a byl jím přijat. A proto tohle zkázonosné dílo pýchy je jen k smíchu. Kraluje zde vaše plánovité myšlení... a proto nejste svobodní.

Přirovnáváte vše ke zvířatům, jakým právem mluvíte, že zvířata necítí lásku, vžil jste se snad do jejich pocitu? Pokud ano, jste génius.

Když se tak dívám na svět kolem, závidím zvířatům... otázka ráje a pekla je jim ukradená. Anděly nepotřebují, pomáhat nemusí... nikomu nic nepřejí a nikomu nic nevyčítají... bez lásky mohou žít také snadno. To jen lidé jsou zchátralé a zubožené bytosti na tisíci věcech závislé a lpějící.

Píšete, že si lidé vytvořili lásku, k přežití, a co Vy? Vy necítíte lásku Vy jste si jí nevytvořil? Ani bych se nedivila, když píšete s takovým chladem. Ukažte mi člověka, který by chtěl bez lásky žít?

Láska je utrpení... neustále člověka bičuje a trýzní... nenechá ho ani na chvíli v klidu. Vy sníte růžový sen... a protože neznáte sami sebe uzavíráte dohodu s tímto světem a k něčemu se přivážete a to pouto nazýváte láska. A proto vám pravím, že jestliže je váš vnitřní stav ovlivnitelný vnějším nastavením podmínek... pak jste jednou nohou v pekle. A já jsem hledal klid a mír. Nikoliv boj jenž je marný. Vy jste žena... proto jste dole... a proto lásku potřebujete a je jedno od koho sama si pak vytvoříte mnoho náhrad... dítě, muž, bytosti, duchy, anděly... atd. To je váš problém že potřebujete někoho kdy by vám věnoval pozornost. Netušíte jak svobodná a širá může být samota... Jenže se sama neznáte... takže potřebujete vždy něco.

Možná jste prohlédl nesprávnou politiku a dění, manipulaci s lidmi, ale pane, ta manipulace jde zase z míst, kde rozhodují ti velcí a ne obyčejný člověk. Házíte všechny do jednoho pytle a když někdo nemá názor jako Vy, dokážete urážet a kopete okolo sebe. Bijete se za svou pravdu, ale jen sám za sebe a ne za ostatní.

Vy jste lidé, jenž soudí a přemýšlí... a proto vás házím do jednoho pytle... ale nakonec to nedělám já. Děláte to sami... napíšete si na čelo... my jsme slepci a snílci... a když vám to přečtu tak se na mě zlobíte. Píší mi lidé a já si je nevybírám... proč mi tedy píšou převážně takto zabednění lidé? Se spáčem se musí zatřást a vy chcete pohladit a pomoc s vaším snem. Jenže já tu nejsem od toho abych vám dával to co chcete a choval se tak jak vy očekáváte. Vždy to vidím a každému odpovídám tak jak mi to přijde... a zatím jsem se nikdy nespletl. Stačí se podívat na jednotlivé lidi... někteří se mnou vyjdou, a jiní se čertí... proč asi? Přitom já si tu jen tak s vámi hraju... vy si myslíte... a vůbec nevíte. A já vám nemůžu nic vysvětlovat, protože by to ztratilo efekt.

Tak proč to všechno? Nemá to logiku!

Konečnou logiku nemá nic co můžete vy vnímat a přesto jsou zde věci kterým propůjčujete větší význam než jiným. Matka se na své děti zlobí... a přesto není v ní ani kousek nenávisti. jenže z pohledu těch dětí... je nemá ráda a je na ně zlá a sobecká... až dospějí, pochopí. Stejně tak jako Ježíš nazýval lidi věřící pokryteckými... častoval je hady, pléměm štírů jedovatých... jeho byste nazvali krutým a zlým... vyvyšujícím se... To mám za to, že se k vám chovám jako k rovným... že nevytvářím autoritu ani žádná etalony... a vy toho zneužíváte a přicházíte se hádat. Já jsem připraven stát se žákem... kdykoliv bych opustil všechno kdyby se tu objevil člověk, jehož stav je povznesený. Ale vy nejste připraveni stát se žáky a dlouho ještě nebudete, protože nevíte oč přicházíte... všechna přikázání zlehčujete sobě aby se vám hezky žilo... a nadějně očekávalo.

Otevírat lidem oči a vnucovat jim něco proti jejich přirozenosti, pak je kritizovat za svůj názor, a nakonec je nechat ať jsou zmatení, to mi připadá sobecké.

To byste museli nejprve znát vlastní přirozenost! A tu poznáte tak, že vám seberu nepřirozené hračky které vy bráníte různě utvářenými argumenty... jenže na mě slova neplatí. Já do lidí vidím... v Indii mají na čele tečky... tady se tečky nenosí, ale přesto nelze na ulici v praze potkat snadno člověka, který by měl jednu tečku na čele. Ale lze potkat tisíce lidí co mají všechno možné a komunikují s kdečím... a zaručeně budou spasení... teda aspoň tomu věří.

A pokud jim nechcete pomoci, tak proč vůbec tyto slova, tyto články, není to snad jen o vlastním vyvyšování?

Vy pořád hrajete na vyvyšování a ponižování... těžko s váma pak vyjít. Copak se neumíte podívat na věci normálně? Až to někdy uvidíte... budete v duchu se mnou... zatím sklízíte jen plevy a své domněnky... které mi posíláte abyste mě ve svědomí přinutili abych se k vám choval jinak a všechno vám dovolil. Dovolím vám všechno až prokážete že si neublížíte. Zatím bloudíte... a proto já svědomí nemám.

Píšete, že jsem zlá, když posílám štěstí, mám pocit, že jsme každý na jiné planetě, a nebo je pro Vás štěstí urážkou? Nechápu a proto, Vám přeji jen hezký den, pokud to nepřijmete, tak jako bych to neřekla.

Jenže já od vás nic nepříjmu, a nevysvětlím vám to, protože je to kvůli vám. Vy potřebujete posílat kvůli sobě a já nebudu přijímat. Proto mi pes bude milejší než vy, neboť je svobodnější. A proto vám říkám kuš s tím babo!

Moudrost některých Vašich článků, je hluboká, ale proč tolik arogance, právě s láskou by toto lidé všechno lépe přijali a pochopili.

Mně na lidech nezáleží... kdyby mi na nich záleželo, byl bych plný neklidu a musel bych pracovat na tom aby je nic zlého nepotkalo... Beru je jen jako kulisu... která mi zrcadlí to co je ve mně ještě nevyřešeno. Viděl jsem věci... a mohu říct že o lidi tady vůbec nejde. Až překonáte jednou hranice... sama uvidíte... že nikdy žádní lidé nebyli a ani nejsou. Ježíš sám šel do nebe právě v okamžik kdy mohl pomoci lidem nejvíce... kdy jim mohl říct nejvíce... a přesto jen odešel. Jako by mu na světě a osudu lidí už vůbec nezáleželo... a kdo neviděl, ten tomu neporozumí.

A co se týče Andělů, není to má iluze, nejsem pánbíčkářka, nikdy jsem nebyla v kostele, nemodlím se, jen cítím něco mezi nebem a zemí, tak mi vysvětlete, když máte na vše odpověď co to tedy je?

Nebudu házet hrách na zeď... nebudu nic vysvětlovat, protože o to více byste ulpěla na tom svém. Až budete chtít vidět, uvidíte.... zatím vám lichotí to co jste si ve tmě utvořila, takže i kdybych sto let do vás hučel... tak sto let do vás bude hučet i ta druhá strana. Takže já ji budu ignorovat. Vaší andělé jsou mi ukradení... protože mi nádobí neumyjí... jen mi přidělají starosti.

A nebo máte pocit, že by si toto vše mohl člověk vymyslet?

Na své pocity nedávám... přicházejí až po tom, co si člověk něco myslí.

Jak by třeba přišel na Boha a proč, jak by mohl uctívat jiné a jiné entity, z hloubky věků? Jen tak? Jen pro to, že ho něco napadlo a z toho něco se udělala modla?

Né jen tak... ale kvůli něčemu aby jeho myšlení mělo klid... Jsou lidé jenž mysleli a mysleli až v sobě vytvořili takový zmatek, že potřebují něco mimo ně o co by se mohli opřít a něco co by stanovilo normy... a proto si vytvořili ideologii... nebo náboženství... aby jejich psychika měla klid. Tam mohou šoupnout do toho pytle všechno na co neznají odpověď. A proto žádný chudý duchem nemůže propadnout takové zabedněnosti. To se děje jen intelektuálům... a proto to teď ve 20 století bude slavit největší rozmach a rozkvět... a vzniknou tisíce bludných entit, které vy zhmotníte až do podoby, že se budou dát vidět. Ale tak je to už od nepaměti... je to syndrom lidského strachu a nevědomosti. Než se postavit na vlastní nohy je lepší modlit se za lepší zítřek k čemukoliv...

Snažím se uvažovat jen střízlivě, ale kde je pravda??? To nikdy nikdo nepozná.

Vaše otázka "kde" nesvědčí o střízlivém uvažování... až přestanete uvažovat... pak možná začne i pro vás svítat.

Beznadějný případ

***

Nebudu již reagovat na Vaše slova, protože, My, jak mě nazýváte, jsme vám ukradení, a pro mě je to ztráta času. Žijte si ve svém sobectví, které je pro Vás naplněním života. Ale My, jsme prostě jiní. Žijeme v lásce i nenávisti, žijeme vítězstvím i prohrou, žijeme prostě lidský život. A být dokonalý, by Nás ani nebavilo. Pro Vás jsou lidé bezcenní a vzduch, nestojí Vám ani za pozdrav a poděkování, docela Vás lituju. Jen nechápu proč jste štěstíčko, když ho tak tvrdě odmítáte. A zvířata? Ty myslím prožívají peklo i ráj, a ti, kteří jsou v pekle, díky lidem, určitě, by to za ráj vyměnili. Mám z toho všeho, jak na vše reagujete negativně jen pocit, že jste prošel velikou křivdou, a ve své podstatě jste chudák. Jen kritizujete a ponižujete. Myslíte si že o tom je život? Ale Vy ho vlastně nežijete, VY JSTE BEZNADĚJNÝ PŘÍPAD!!!!!!!!!!!!!

Posílám Vám plnou náruč lásky a boží požehnání. Posílám Vám světlo andělů a ochranu nebes. Hodně štěstí v životě.


(Bez odpovědi)

Beznadějný případ


[Zpět] - [Tisk]

04.02 2007