Dobře trouba už je rozehřátá, ale co s ní, tvé názory jsou mi blízké, ano ohradím se v mnoha věcech rozpouštíš ego, proč píšu?

Určitě proto, protože se něčím trápíš viď?

Je mi z lidí moc smutno a opravdu si s tím nevím rady. Smutno, chci abys přemýšlel možná jsi zbytek mého ega, upřímně mlčím a nedovolím si být tak odvážný jako Ty, ačkoliv s občas s chutí "kradu" Tvé myšlenky.

Až se nebudeš chtít trápit, uvidíš i jiné věci, nebo stejné věci jinak. Lidi za to nemohou... sám sebe se ptej proč vidíš věci tak, aby ti bylo smutno. Nikdo ti v tom nepomůže. Ty sám máš v sobě všechny odpovědi i příčiny... začni u sebe - od zdroje toho všeho a pak uvidíš jak se lidé změní. Pokud to neučiníš... všechna vnější řešení budou jen dočasná.

Otázka, kterou mi nezodpovíš: "Až se svět ohlédne za dvacátým stoletím bude plakat protože dobří lidé mlčeli." Dobrá kravina a hezká propustka.

Nemáš vyřešeno ani dnes a doma a marníš čas spekulacemi o tom co bude do čeho někomu o sto let někdy a někde jindy. Zavři dveře, sedni si a seď... jen seď tak dlouho dokud nezmizí úsilí a snažení se o cokoliv... a nezůstane jen to sezení samo... Až se tak stane, budeš šťastný jen tím, že zrcadlíš jen to, čím je obyčejné sezení... tedy jen poloha tělesná... A tak mohou být lidé šťastni jen tím obyčejným... pohroužením v sobě samém kdekoliv a kdykoliv... ale pýcha jim zatarasila cestu ke štěstí a svět je jim pokušením...

Děkuju vážím si Tvé práce.

To ti k ničemu není a nebude.

Beznadějný případ