Téma : Komentář k článku z Phoenixu - Rozhovor z Bhante Y.Wimalou.

Původní text je podtrženě a komentář Slepého osla je bez podtržení.

CESTA K MÍRU ZAČÍNÁ UVNITŘ

Cesta je válka.

Bhante Y.Wimala, putující buddhistický mnich a učitel ze Srí Lanky, má po celém světě nespočet přátel a vděčných lidí, jimž pomohl v utrpení a strádání.

Slepý Osel povalující se dobytek a spasitel bodláčí má patent na křížování, jež pomohl kdysi Ježíšovi z utrpení a strádání a poslal ho jako raketu do nebes...

Přes dvacet let je na cestách a navštěvuje země všech kontinentů, jednak v rámci svých humanistických projektů, jednak jako učitel buddhismu.

Chudáček... má to ale těžké jho... napravovat svět... Proč? Kdyby nepojedl ze zakázaného stromu, kdyby se nezasnil... nemusel by otročit... tak se karmička jen kupí, páč levice ví co činí pravice... Soudil a bude souzen... již má odměnu svou. Rajský klid to však není... spíš pot a starání...

Od roku 1996 pravidelně přijíždí i do naší republiky. Setkání s ním vlastně nikdy nekončí, protože si záhy uvědomíte, že ve vás zůstává jeho mír, soucit a láska, o které se s vámi podělil.

Ten kdo mi pomáhá mě okrádá... o takový mír, soucit a lásku nestojím. To už napáchalo mnoho škod... spíš se s lidmi dělí o svou dřinu a starosti se světem plným zla... to má být klid? To je válka...

"Přichází mu naslouchat tolik lidí, protože umí přednášet Buddhovo učení staré více než 2500 let, jako by bylo určeno potřebám dnešního člověka."

Jeho svatost dalajlama

Další perla... pane svátosti... můžete si podat ruce... "Buddhovo učení staré víc jak 2500 let"... nevím jestli mám plakat... udělali z Buddhy mumii... a z Buddhismu jen shnilou truhlu plnou žvástů. Hlavně, že vědí co učit! Buddhismus nikdy nestvoří Buddhu, pouze stovky učitelů... a ti Buddhismus propagují, protože bez něj... by byli... Stejná taktika jako rozšiřování zenu, křesťanství atd... boj o moc.

Proč s buddhismem do země, kde je tradicí křesťanství? Máte za to, že křesťanství nemůže člověka osvobodit stejně, jako buddhismus?

Žádný ismus ani žádný učitel nemůže nikoho osvobodit.

Nebylo mým záměrem vyučovat buddhismus v křesťanské zemi. Přišel jsem do země, kde lidé mají nejrůznější zájmy. Pozvali mě sem ti, kteří si chtěli vyslechnout, co říkám. Jsou to lidé, jež už měli hluboký zájem o buddhismus a toužili naučit se více a to od učitele, který je známý.

Buddhismus je asi velká věda... spíš lidi uvězní než, aby je osvobodil. Zatím chrlí jen učitele... a kdy nám představí Buddhu?

Kromě pražského Centra Lotus, které vzniklo díky Vaší iniciativě a podpoře, bylo založeno i buddhistické centrum v Tupadlech. Vydal jste knihu Učení Lotosu, přednášíte, pořádáte semináře. Můžete za uplynulou dobu říci, jaké pokroky vaše působení u nás zaznamenalo?

Zaznamenal jsem vzrůstající zájem o buddhismus a východní nauky a to je pozitivní.

Pozitivní a negativní existuje jen tehdy pokud existuje cíl. Co je pozitivní pro jednoho musí být negativní pro jiného. Jak pak chcete konat OPRAVDOVÉ dobro? Učitel jež si sám kope jámu... nevidí ani důsledky svých činů, a už říká co je pozitivní... pro kohokoliv...

V době, kdy jsem k vám přišel, zde již bylo několik skupin lidí, usilujících o získání prostor, kde by se mohli setkávat. Můj příspěvek spočíval v tom, že jsem jim takové prostředí umožnil vytvořit.

Dodat pouta, postavit vězení a stát se správcem... co je na tom záslužného?

Díky tomu jsem mohl poznat různé buddhistické skupiny. Některé z nich se rozrostly dokonce natolik, že se sem ani nevešly a našly si vlastní prostory.

A ještě to je málo viď? Klid nenalezen...

Za dobu, co zde působím, jsem se setkal s mnoha lidmi s potřebou uchýlit se do meditačního prostředí, kde je možné zůstat o samotě i delší dobu. To bylo důvodem, proč jsme založili středisko Samádhi v Tupadlech. Je místem pro všechny, kteří sem přicházejí, aby spočinuli v samotě a nalezli pokoj a klid bez ohledu na to, zda se zajímají o buddhismus.

A za kolik si mohu dovolit váš klid?

Co se vám u nás - s porovnání s buddhistickými zeměmi - líbí a co by se mohlo změnit k lepšímu - jak ve způsobu života, tak v mezilidských vztazích?

A ve stylu populárních osobností... bude následovat chvála... neboť ten kdo nás chválí toho sami přizveme zdarma jako hosta ke svému stolu... úlisná taktika andělů a jiných démonů... polichotit... a snadno chytit do klece...

To, co tady vidím a co se mi opravdu líbí, je skutečný zájem o spiritualitu, o duchovno, navzdory tomu, jak se tu žilo. Setkávám se s mnoha mladými lidmi s vážným zájmem o buddhismus a to považuji za nesmírně pozitivní.

A trochu politiky... abysme si nerozhádali ty jež jsou teď u moci...

Myslím, že historická zkušenost éry komunismu, v níž lidé prožili část svého života, kdy bylo jakoby o všechno postaráno, jim poněkud ubrala na schopnosti dávat, sdílet a zaujímat postoj naplněný soucítěním. V tomto směru by mělo dojít ke zlepšení. Zažil jsem tady určité přechodné období, ve kterém se lidé zajímali více o to, co mohou získat. Ale je čas, aby se také ptali, co mohou dát, na čem se mohou podílet a jak mohou pomáhat.

Ježíši jen to ne... to už nám pomáhaji všichni svatí, mimozemšťané, politika, věda, technika a medicína... a ještě si mezi sebou budeme pomáhat... to může skončit jen jadernou válkou... protože nikdo neví co je správné... pomůžete si akorát tak do hrobu... Jednou jsem šel s přítelkyní a ta pomohla kočce, zavolala na ni, zvedla ji do náruče a hladila ji... a poponesla ji směrem kterým kočka předtím šla asi o sto metrů... když tu náhle se z křoví vyřítil vlčák a kočku na to tata roztrhal... to byla pomoc... kvůli vlastní pýše... zaprodáte svět peklu... tomu říkáte vy dar a pomoc...

Jakými projekty se nyní zabýváte? Ve kterých oblastech - místně i významově - působíte?

Komerční otázky mě nikdy nebraly...

Je jich mnoho. Právě jsem se vrátil z Afriky, kde realizujeme na hranici Somálska projekt, který by mohl zabránit zvyku obřezávat ženy. Je to velice ponižující a krutá praktika, která odporuje lidským právům. Jde nám o to, abychom šířili povědomí, vzdělávali a přesvědčovali o nesprávnosti tohoto zvyku Musíme překonávat značné potíže ve velice nebezpečném prostředí. Přesto se nám podařilo získat 12 matek pro členství v organizaci Matky proti obřízce, což je pro nás velice cenné vítězství. Další projekt je již staršího data, ale přesto stále aktuální. Týká se sponzorování lékařů. V Africe je mnoha oblastí, kde žijí lidé v nesmírné chudobě. Množství z nich trpí dlouhodobě nemocemi jenom proto, že si nemohou koupit léky. Strávil jsem asi 17 dnů přímo v terénu se specialisty, kteří dokázali během jediného dne ošetřit 75 pacientů, a dalších 200 na ně ještě čekalo. Poskytujeme rovněž invalidní vozíky a berle pro lidi, kteří je potřebují. Celkově se nám podařilo dodat jich 150, z toho letos jsme dovezli 30 nových vozíků. Jiný projekt je zaměřen také do oblasti medicíny. Za minulý rok jsme dodali pět kyslíkových přístrojů pro nemocnice, které tak zachránily mnoho životů. Loni jsme rovněž zřídili dětský domov pro 60 dětí a pustili se do projektu pomoci dětem zajistit školní vzdělání. Máme také systém stipendií pro dívky, díky němuž může nyní dalších 12 děvčat studovat.

Pak už máš odměnu svou... neboť to je jen odstraňování následků... z toho se dá udělat nekonečné živobytí...

Kdykoli se setkám s chudými, bezbrannými a nemocnými lidmi a nějakým způsobem přispěji k tomu, že něco změní k lepšímu, mám z toho radost.

Sám jsi propadl peklu, pokud víš co je lepší...

Je to nejvyšší duchovní radost, jakou člověk zakouší, když může pomáhat druhým.

Ne to je radost ega, že je nyní potřebné a důležité... pak se těžko... velmi těžko odkládá... vzdát se požitků je těžší než vzdát se strastí...

Hodně cestujete a setkáváte se s mnoha lidmi všech kontinentů. Jaké jsou nejvážnější překážky v mírovém dorozumění a vzájemnému pochopení i podpoře mezi jednotlivými národy světa?

"Mezi" je peklo... a dnes bylo opět potvrzeno jako skutečné...

Záleží na prostředí, kultuře i náboženství. Tyto prvky jsou mnohdy příčinou komunikačních problémů. Někdy to jsou důvody čistě náboženské, společenské nebo plynoucí z kulturní odlišnosti, ale někdy lidé mají také naprosto nereálná očekávání.

Pokud na něčem záleží... pak to učení není pravé...

Jsem velice optimistický v tom, jak se rozšiřují telekomunikační prostředky, umožňující lidem mnohem více spolu komunikovat a sdílet zdravé myšlenky, bez ohledu na to, odkud jsou. Myslím, že bychom měli ohlédnout od toho, kdo je jakého náboženství, jaké barvy, kultury, národnosti a přiklonit se k humanistickým myšlenkám. Měli bychom si uvědomit, že jsme všichni jednou lidskou komunitou, jejímiž jsme členy a že skutečně nezáleží na barvě pleti či náboženství.

A všichni by měli propadnout Buddhismu... to jste pozadu 500 let za křesťany... ti také říkali že je jejich Kristus bez rozdílu všechny spasí... A hle jak bohatí a mocní jsou dneska... dříve se stavěly kostely a teď přejdeme na Samádhi centra... vyměníme Krista s křížem za sochu Buddhy... a Bibli za Sútry... a Dalajláma se může stěhovat z exilu do Říma...

Pokud by lidé více respektovali a ctili ostatní jako členy stejné lidské rodiny a uvědomili si, že jsme se všichni na tento svět narodili jako nevinné děti a že v samotném centru všeho spočívá lidské vědomí a duch, pak pokud si toto uvědomíme a pochopíme, dokážeme mezi sebou vytvořit vazby a budeme schopni budovat cesty a mosty jeden k druhému.

Myslíte Učitel a 1000 žáků?

Domníváte se, že je v současné době mezi lidmi více zla?

Neřekl bych, že je nyní více násilí, než v minulosti. Víme přece z historie o válkách vylidňujících celé oblasti, jen dřív oproti dnešku nebyl způsob, jak si to sdělovat. Myslím, že války a konflikty budou i nadále, protože se vždy objeví extremisté, kteří chtějí tímto způsobem dosáhnout svých cílů.

Pomáhat je taky extrém, jež sleduje osobní cíle...

Zároveň si myslím, že je ve světě mnohem více míru a pochopení, než dříve. Podívejte se na například na Evropskou Unii, totéž platí o Asii, Africe a jiných částech světa.

EU to je pochopení samo o sobě spíš spousta vypečených pravidel a omezení...

Dá se nenásilím zabránit násilí?

Očekávání, že nenásilím lze zabránit násilí ve světě, není příliš realistické.

Ještě jsem žádné násilí neviděl... co je to násilí fyzické oproti násilí duševnímu jež je pácháno na dětech pod rouškou zákona, nebo proti násilí duchovnímu jež je pácháno na nevinných pod rouškou Lásky pomoci soucitu a tedy jedním slovem Dobra?

Nejdůležitější pro nás jako jednotlivce je vykořenit násilí sami v sobě. Všimněme si, jak se chováme například ke členům své rodiny, k přátelům. Velice často pociťujeme agresivní emoce a vedeme svoje malé soukromé války.

A ty za co vlastně ve velkém bojuješ?

I když se lidé neocitají přímo ve válečném konfliktu, jako jedinci se dopouštějí násilí a jsou krutí. K otázce míru je třeba přistupovat ze dvou stran. Jednak osobně se pokusit vykořenit násilí v sobě a dosáhnout vnitřního míru.

Tak šup...

A dále je vhodné pokusit se zlepšením komunikace a projevováním většího zájmu o druhé ovlivnit společenství, aby se vzdala násilí.

Co je vhodné... to násilím omezuje svobodu projevu! Vrána k vráně sedá a strach z násilí spolčuje zbabělé... jež místo aby dosáhli ne-smrtelna, tak vymýšlejí vhodná, humanistická a etická pravidla, jak by sami sebe zachovali i pro příští reinkarnace...

Většina nemocí pochází z určitých mentálních stavů, které vypovídají o nepochopení významu sebe sama či svého "já". Jak se ale pochopit, aniž by člověk propadal sebeklamu?

Mnoho nemocí a utrpení pramení z vnitřního chaosu, který je výsledkem vnitřní úzkosti. Pokud člověk najde způsob, kterým sníží úroveň této úzkosti a naučí se nacházet ve své mysli více klidu a míru, bude mít i větší prostor pro sebeuvědomování se. Není to pouhá představa, ale zažívaná zkušenost, kdy si člověk všímá, co se uvnitř něho děje, uvědomuje si sebe sama a prostřednictvím toho může posilovat vnitřní mír. Je to velice obtížný úkol, a proto zde klíčovou roli sehrává správné vedení nebo moudrá rada.

Třeba nechte se očkovat nebo navštivte tu nej přednášku s nej učitelem?

Co pro vás znamená být šťasten?

Naprosto nic...

Být v dokonalé harmonii sám se sebou a se svým okolím. To je tehdy, když nepociťuji žádný konflikt, žádnou úzkost ve vztahu a komunikaci s ostatními i se sebou samým. Je to pozitivní vztah, naplněný entuziasmem a mírem. Štěstí může být různého druhu, takže se dá mluvit o malém obyčejném štěstí, ale můžeme mít na mysli i okamžiky hlubokého duchovního štěstí. Cítím se šťasten, když vidím, že díky mé činnosti se zachrání lidské životy, jsem šťastný, když ke mně přijde někdo sužovaný bolestí a odchází s úsměvem.

To je stále neúplné a pomíjející štěstí... pak není divu že se stále musíš snažit. Kvůli svému štěstí POTŘEBUJEŠ nedokonalý svět plný utrpení.

Čeho byste chtěl v životě ještě dosáhnout?

Někomu tady rostou bodláky přímo z huby! Ale potrápím vás... třeba to o čem nemůžete nikdy snít... nebo třeba vrcholu utrpení... vyberte si co je vám milejší...

Je to spousta věcí (směje se). Něco pro mě a něco pro svět. Bylo by báječné, kdybych viděl, že mohu pomoci ještě dalším lidem, kteří trpí, jsou nemocní a chudí. Osobně bych moc rád poznal, co to je skutečné soucítění, skutečná láska, skutečný mír, skutečná duchovní moudrost a o to opravdu usiluji.

Až na to přijdeš... budeš si trhat vlasy... při pohledu nazpět kolik lidí jsi pomýlil... a všechny ty lidi budou s tebou dokud je všechny neosvobodíš, a jestli ti vyšla kniha... tak se ti budou množit i po tvém odchodu... jednoho osvobodíš a dva přibydou...

Máte čas na svoje soukromé záliby, a jaké?

Meditace (smích), to je výborná záliba. A mám ještě pár drobných zálib (směje se).

K smíchu to není... spíš tak na ránu zenovou holí...

Za co především se modlíte?

Jen za svůj konec...

Vždy je třeba zaměřit pozornost jednak do svého nitra, do sebe sama a jednak také na svět. Když se modlím a medituji na sebe, jak se říká, přeji si dosáhnout větší míry vnitřní harmonie a mít víc síly a odvahy pokračovat v tom, co dělám.

No to zasluhuje obdiv že? Jenže Slepý Osel nemůže být podveden... Amen pravím tobě, už máš odměnu svou...

Když myslím na ostatní,

Tedy když nemedituješ...

přeji světu více harmonie a posílám lidem požehnání, aby se zbavili utrpení, nemocí a hladu.

Více harmonie? To snad není ani možné... nemáš nějaký osobní filtr... kládu v oku?

Na závěr každé meditace vždy opakuji tři věty a ty zní: Nechť je v mém životě mír, láska a harmonie. Nechť je v tomto světě mír, láska a harmonie. Nechť jsou všechny živé bytosti v míru, lásce a harmonii.

Ale ty sám jsi zdrojem všeho... a tedy nejprve i toho opačného! Kvůli své pýše posíláš svět na soud... jaká asi je tvá odměna?

Děkuji za rozhovor a přeji Bhante Y.Wimalovi "Ayu bowan" (srílanský pozdrav "Buď dlouho živ")

Jistě srdečně děkuje...

PS: Pane Bože 20 let! To by mě zajímalo, co v té meditaci všichni děláte. Vždyť na probuzení stačí laikovi pár dní! Ale někdo je 3 měsíce na Zenovém soustředění a ještě ho To ani jednou nepohltilo... Spíš to vypadá, že vás učitel... drží schválně tam kde potřebuje... jinak by přišel o zdroj pohodlného živobytí.

Jinak... není to kritika... vše je v pořádku... Slepý Osel nic nemusí... protože má na to lidi. Lidi, kteří rozšiřují zlo a lidi, kteří učí Buddhismus... a kteří mu postaví chlívek... a tak je vše v pořádku a Slepý Osel může klidně den co den odpočívat ve stínu stromů. Stačí se vzdát nebeské kariéry... a pak se nic nikde nemusí... a najednou se uvidí že je vše tak jak má být.

Slepý Osel