Guru on-line

Tyto stránky jsou zpracovány tím nejjednodušším způsobem aby byly dostupné všem prohlížečům. Pokud chcete zaslat mistrovi otázku pište na email guru@sendme.cz nebo pokud máte lepší prohlížeč zkuste kliknout přímo sem. Pokud budete psát nezapoměňte upřesnit sekci abyste pak věděli kde najít odpověď. Zároveň vás prosím o trochu strpení tak den až tři než se odpověď objeví.


  Poslední hodina Hospodina [ 1 ] - [ 2 ] - [ Stáhnout článek pro tisk ]

Každý kdo shromažďuje energii tak dělá jen pro choutky ega. Neboť někde se musí brát. Tam kde je zisk je i ztráta. Ale je to začarovaný kruh. Protože na to abyste mohli získat se musíte snažit. Pokud chcete mít více energie, musíte se více rozdělit. Jak jinak se dá poznat to, že máte více energie, než tak, že stíháte více věcí současně. Ale tím, že stíháte víc věcí současně tu energii zase rychleji vypálíte. Takže jste nakonec na tom stejně jako lenoch válející se pod stromem. Vy jste se na rozdíl od něj jen bičovali, abyste si dokázali kolik toho zvládnete. To vám dává iluzi, že máte moc energie, že jste lepší a nyní se můžete jiným chlubit a získat energii jejich pozornosti. Lenoch není takový hlupák. Je to už zákon zachování energie výdej = příjem. Abyste přijali musíte vydat, abyste vydali musíte přijmout. Nikdy nemůžete získat víc energie než jste měli. Můžete se jen ubičovat k smrti. Samotný pocit energie je jen stav mysli kdy víte, že máte na víc. To je vaše energie. Jen myšlenka... pocit... elektrický impulz. Už na tuto myšlenku jste spálili mnoho energie. Všechny vaše potěšení a radosti jsou jen pálením energie. A tak jen pálíte. Když o ně usilujete pálíte, když se z nich radujete pálíte, proto taky nakonec umíráte. Ono zákon o zachování energie je mýtus. Neplatí. Protože energie není. Všechno teplé nakonec vychladne, všechno hlučné nakonec utichne, všechno světlé nakonec zhasne. Kde je nějaké zachování? Není žádné perpentum mobile. Neboť vše strádá a vše podléhá zániku, rozkladu a smrti, neboť to je umělé, snové, vysilující. A vychází to z rozdělení nuly, z prvotního nic.

Můžete zachraňovat planetu... marná práce. Vše je pomíjivé a dočasné. Můžete se klonovat. A věřím tomu že Hospodin to povolí. Protože mu to dává naději být dokonalejší. I vám to dává naději. Protože jste v tom z Hospodinem za jedno. Ega jsou vždy zajedno. Dokonce usilují o vesmírnou jednotu, a lásku k sobě. Mohou ji dosáhnout, ale nebude to osvobození. Stále všichni budete strádat. Stále všichni budete uvězněni v kruhu utrpení. Objímáte-li se jsou ega za jedno. Hádáte-li se jsou ega za jedno. A pamatujte že milenci zažívají mnohem větší strádání z oddělení než nemilenci. Láska je jako propast, vyděračské doupě do kterého se dobrovolně vrháte s nadějí zisku z cizí 24 hodinové pozornosti v manželství. Proto zvířata se nemilují. Nejsou blbá. Nepláčí, a nesmějí se, nezdraví se a nezávidí si. To jen v lidské mysli má myšlenka veliký prostor. Neboť člověk byl stvořen k obrazu vládce temnot. Veškeré ufo, veškeré bytosti, andělé, démoni, víly, vše co je schopné komunikovat, co má intelekt a mysl, to je egoistická bestie. Nemůže vám ani pomoci ani vás vysvobodit, ale může vás zneužít pro uspokojení svých potřeb. Může se povýšit na stvořitele, na vládce, na duchovně vyspělé. Protože vy nic nevíte. Vy jste jen ustrašenci jež utíkají před smrtí. Kam? Do hrobu. Jste jako křečči jež majíce plná břicha dnes, cpou dále do své huby až maji boule za ušima. Takoví jste ve své nenažranosti. Chcete na této cestě urvat co největší kus jen pro sebe. No a to je to snažení. Snažte se, usilujte, pracujte, to je ta motivace. Had na vás přenesl své sémě. Vy jste se stali sami sobě Bohy. A protože jablko nepadá daleko od stromu, poskytujete dostatečné důkazy o svém stvořiteli. Jemu to totiž vyhovuje. Jinak by už přeci dávno zjednal pořádek. Majíce moc uvést deset Egyptských ran... by vás hned srovnal do latě.

Všechno vaše hamižení a životní starání, ať už je to cokoliv, má jedno společné. Na konci je vidina štěstí. Někteří se schovávají za to, že vše dělají pro jiné, pracují pro blaho všech. Tedy i svoje. Vidím do všech jako do sudů. Měli by si laskavě uvědomit, že tímto slouží komu? Jen svému Já. Všechno lidské štěstí je spojeno s já. Já mám, já jsem, já miluji, já dávám, já učím, já jsem důležitý a potřebný... já a já chci, aby to tak bylo napořád a nebo ještě lepší. Víte jak dlouho trvá váš pocit štěstí? Je to jen jedna myšlenka. Štěstí není. Všechno štěstí lze redukovat na chemickou reakci v mozku. Vy však k tomu potřebujete moc věcí okolních, narkomani drogu vy jiné věci. Postavíte si sami překážky. Sami si udáte hodnoty pro svou radost i štěstí. Neustále zvyšujete laťku neboť vítěz může být jen jeden. Nikdo se nechce dělit o pozornost davu s jiným. Závist a sobectví to je vaše heslo. Hledáte lásku u druhých. Ani o ně se nechcete dělit, protože to je váš triumf, majetek pýcha, medaile dokazující vaši úspěšnost. A nakonec... si můžete párkrát přehrát tu myšlenku. "Já jsem šťastný." Párkrát. Nikdy ji nedokážete udržet ani deset vteřin... můžete ji jen desetkrát přehrát, ale nikdy není věčná, nebude tu stále, protože je to jen myšlenka, jen iluze. Pak už ji nemůžete přehrávat, a tak si postavíte další překážky. Jste jako narkomani. Štěstí je největší droga. Kromě osvobozených jste jí všichni propadli. Je to váš cíl v jehož jménu dokážete všechno a nezastavíte se před ničím. Dám-li vám dnes vyšší mzdu neuplyne ani vteřina abyste si neřekli... taková by mohla být každá mzda a pak bych byl už spokojen. Vy nechcete a nesmíte být šťastní... ego je zádsadně proti. Nemělo by už cíl. Jste v pekle věčné nespokojenosti kdy cíl a štestí je témeř nadosah, ale nemůžete a nechcete ho polapit.

Už jsem zase odbočil. Takže naše rozdělené nic strádá, protože je rozdělené a není dokonalé. Jen nula je dokonalý kruh. Život je nedokonalý. Smrt je dokonalá. Smrt nic nemusí, všechno k ní dojde samo, protože ona je branou k pravdě, k nirváně. Nula je střed všeho. Základní průsečík všech os a čísel. Od nuly se všechno počítá. Kdyby zmizela nula, zmizí všechno. Kdyby zmizelo nic zmizí všechno.

Proto při rozdělení nic, vznikl velký energetický výboj, velký třesk. Ale upozorňuji jen na bázi vědomí. Nikoliv hmoty. Tak jako když zavřete oči a představíte si něco. Než se tak stane, musí nastat malý třesk ve vašem mozku. Bez tohoto třesku si není možné nic představit. I vědomí musí platit za to, že je daň. Každé uvědomění je výdaj. Neboť uvědomnění je napětí v neuronech, život. Uvědomění je strádání. Nyní však když už vzniklo něco, okamžitě vzniklo první vědomí. Vzniklo vědomí "Já jsem"... jsem něco ale co, kde, jak, proč.. a už to jede. Všechny otázky pocházejí z tohoto prvního vědomí. Neříkejte že jste už na ně dostali odpověď. He he he. Musím se mát. Nikdy na ně nedostanete pravdivou odpověď. Jste nuceni spokojit se se lží. Nikdo nemůže vědět kdo je, proč je, co tu má dělat a jak se to stalo, atd. Mnozí toho můžou zneužít, protože vy nevíte vůbec nic, tak vám dají informace, občanky a dají vám cíle jejichž plněním živíte je. Prostě si od nich koupíte lež. Cena je velice vypečená. Jsou to skupiny, církve, politika. Dávají vám totožnost, říkají vám co máte dělat. Vedou vás. Dokonce vás vedou i jiné bytosti. Kam? Nikam. Do hrobu. Jedině ke smrti. Nikam jinam nemůžete dojít. Protože vy nejste.

Kdo jsem... toť první otázka sebeklamu. A pak to jede... všechny otázky jsou hladové a snaží se vypátrat jen to kdo vlastně jste a získat jistotu a potvrzení, že jste. Na to se popsalo tuny knih. Ale odpověď není. Nikdy nebude. Protože otázka je sama nesmyslem nesmyslů. Jedině lež. A ta jediná se dá koupit. Mnoho lidí vydělá na lži. Protože vy jste blbí. Neexistuje žádné vědomí v tomto prohnilém vesmíru, které by vás mohlo někam vést. Každého můžete nakopat do prdele. Plivnout mu do tváře. Ať je to ta nejduchovnější bytost ze všech vesmírů, neboť není žádný cíl a ani poutník. Není nikdo vyšší ani nižší. Vše je to hra o pozornost a vaši energii. Jak to poznáte? Všechny prostupy mají jedno společné. Usilují o pozornost mas. Máte učit, oznamovat, vydávat knihy. Žádná vám neřekne, vzdejte vše, odejděte do hor a pěstujte vhled do pomijívosti. Ve všech případech je to jako když slepý zavolá mezi horami a příjde mu ozvěna... tak dostane potvrzení že je. Protože si myslí, že ho někdo vidí a odpovídá mu. Tak mnohé bytosti volájí v temnotách utrpení snažící se dostat potvrzení že pro někoho existují. Odpovíte-li pak se dva slepí našli.

Moc určuje jen počet ozbrojených pitomců kolem nějakého ega. Bez těchto tupohlavých ustrašených a přiživnicky vychytralých pitomců, by nebylo moci. Tam kde je moc, musí být i strach pitomců i strach poddaných. Tam kde je úcta, musí být i strach, tam kde je poklona tam musí být i ponížení a pýcha. Zvířata se neklanějí, neuctívají, ani nemají vládce. Nepracují a nikomu neslouží. Holt jsou duchovně vyspělejší. Všechny vás předešli do království nirvány.

Takže všechno vědění které jste jako lidstvo nasbírali, všechny informace objevy a vynálezy... to vše je brak. Prostě mýtus. Snažili jste se vypátrat kým jste. Pitvali jste sen, bádali jste ve lži, jako když postavy na plátně chtějí objevit sami sebe. Dokonce jste vymysleli i zbraně kvůli obraně svých Já. Komické... ani nevíte kým jste, a už máte strach a už potřebujete zbraně. Ale pamatujte, že vše co jste objevili bude obráceno proti vám! Jedním slovem vybádali jste si jen peklo. Peklo může vybádat totiž jen peklo. Všechno vaše bádání je zaměřeno jen na bytí. Ať už je to medicína nebo zbraně. Všechno bádání je zaměřeno jen na zachování vlastního bytí, tedy vlastního pekla. V nebi tam se bádat už nemusí. Prozkoumali jste buňky našli jste DNA. Tajemství života však nenajdete. DNA tam jde vidět rozdělení prvotního nic. Na dvě hlavní energie. Základ života je vždy ve dvou. Není DNA která by měla jen jeden nosný provaz, není atom ve kterém by byl jen jeden prvek. Není molekula ve které by byl jen jeden atom. Vždy dva provazy, dva prvky, dvě základní jednotky. Nikdy víc a nikdy míň. To je tajemství hmoty, energie i informace. Informace je možná jen ve vztahu 0/1. Jednička bez nuly není a nula není informace. Protože není jednička, která by ji potvrdila. Můžu si ták hrát, ale nechám to vědcům. Ti jsou za to placení, vámi, protože vy chcete vědět jak to je. Mi nebudete věřit ač vám říkám pravdu. Mohu tu jen říct, že se vědci nikdy nedopátrají toho co všechno jsem poznal bez nářadí, bez vybavení bez laboratoří. Bez studia literatury. Znám tajemství hmoty, energie, informace. Znám všechna tajemství. Mám odpovědi na všechny otázky. Brzy vědci narazí na jeden problém... nebudou mít optimální přístroje. Neboť přístroje a zkoumané se ovlivňují. A tak se nikdy nedoměří. Je to hezké spiknutí. Mohu se jim jen smát. Neboť ani rozluštěním DNA ani rozluštěním tajemství hmoty se nedopátrají ničeho. DNA je jen informace, hmota je jen informace. Oni zkoumají jen médium. Ale médium... je bez čtecího zařízení na nic. Je to jako když vám nakreslím na papír dva póly, plus a mínus a napíšu tam to je elektřina. Elektřina tam však nebude. Bádejte bádejte... :-). Neboť nevíte, že oko tvoří oko ale nemůže se nikdy vidět. Ucho tvoří ucho ale nemůže se nikdy slyšet, hmat tvoří hmat ale nemůže se nikdy nahmatat. Pěkně se v tom mamlaste. Neboť informaci DNA někdo napsal, hmotu někdo vytváří... kdo to je? To na médiu nenajdete. Ikdyby jste ho rozluštili. Neboť zkoumáte jen film, ale tajemství vzniku filmu na něm nenajdete. Najdete tam mnoho vzorců a informací... ale nikdy ne tajemství vzniku. Protože nevíte kdo ten film stvořil a jak ho stvořil... já to poznal a proto se vám směji. Neboť jste jak promítačka promítající sama sobě film o promítačce promítající sama sobě film.

No a z těch základních dvou prvků vzikají ostatní. Plus jedna a mínus jedna. To je ten základ. Kombinací těchto dvou vzniknou čtyři elementy. Element 1 a -1(převaha) je oheň element -1 a -1 je vzduch(nebe) element 1 a 1 je země a element 1(převaha) a -1 je voda.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.

Duch Boží je ta energie základní tvořivá energie vzniklá prvním rozdělením. Zde se nemluví o planetách, ale o stvoření hmoty! Energie má totiž k dispozici jen dva póly + a - jak z toho chcete vytvořit čtyři rozdílné a základní kombinace? Počítač má taky k dispozici jen 0 a 1 a co z toho dokáže všechno utvořit. Počítač nikdy neožije, nikdy si neuvědomí sám sebe, protože jeho základ je jen 0/1. Proto potřebuje příkon. DNA je taktéž + a - na stranách a 4 vzniklé kombinace uprostřed. Život je mezi tím. Stvořitel zakódoval sám sebe aby přežil. Aby ego mohlo pokračovat... vytvořil semínko vědomí. Byl velice pilný a má to promáknuto. Téměř dokonalé dílo... až na to, že je to jen jeho vysilující sen.

Ale nebavme se o hmotě jděme dál. Máme tu první vědomí se spoustou otázek. Co se děje dál. Těmito otázkami začne vědomí tvořit samo sebe. Protože je blbé, a myslí si, že být je lepší. Už je a nechce zaniknout, smrt je děsivá. Toto vědomí začne tedy radějí snít o sobě sen. Tím uteče od pravdy. Rozvine mysl a představivost. Veškerá jeho snaha je zaměřena k dosažení a rozlousknutí otázky zda je nebo není. Jak se o tom má přesvědčit. Potřebuje nějaké senzory, čidla. Vytvoří tedy smysly. Což si však akorát tak nakálí do hnízda, protože smysly zpracovávají vše. Tedy i nepříjemné věci. A tak naše milé prvotní "já". Zjišťuje, že se nachází v naprosté tmě takže si vůbec nepomohlo a důkaz o své existenci nenalézá. Navíc smyslové vjemy začnou děsit a trýznit vlastní vědomí. Takto zotročené vědomí tedy rozpoznává věci dobré a zlé. Rozpoznává, že tma není dobrá, a že tam někde může být nebezpečí smrti začne se bát. Tehdy řekne budiž světlo. A bylo světlo, samozřejmě za energetický poplateček. A nyní vědomí vidí, že světlo je dobré. A proto oddělilo světlo od tmy a samo se schovalo ve světle. Odtud ty světelné tunely a hlasy ze světla. Bacha na to. Zabte to světlo. Za nimi číhá ten velký stavitel vašeho utrpení. Vaše ego. Dejte mu naprdel. Zabijte ho a vše zmizí v nirváně. To byste ovšem museli nejprve překonat svůj strach. Vy stejně nejste. Nemáte co ztratit, leda svůj ubohý sen. Nemusíte se bát, ten v tom světle vás potřebuje. On s vámi bude mluvit jako ťuťuťu, vrazte mu kudlu do zad. Tím zabijete úplně vše. I sebe i jeho i vesmír.

Byl jsem až za tím světlem a vím co tam je. Měl jsem si raději vybrat tmavý tunel, ale strach mě ukecal, že prý když jsem už mrtvý tak se nemusím bát. Jojo. A já vůl tam vlezl, blažený hlas mě volal až jsem se rozplýval. Bylo tam mnoho věcí co se mi zdály povědomé jako bych vše už znal. Našel jsem tam meč. Meč který hlídá rajskou zahradu a ten hlas ho chtěl podat. To už jsem někde slyšel... otočil jsem se a tma stál ten démon. Který na mě zařval již svým původním hlasem. "Tisíkrát stejná chyba dušičko ustrašená!" Toto vám říkám jako svědectví, neboť ten démon Hospodin má na svědomí toto vše utrpení. Pěkně jsem se s nim serval. Neboť představa, že bych měl žít a umřít ještě jednou... neměl jsem co ztratit. Teď... nebo zas příště zapomenu.

No a tak ego stvořilo světlo. Nyní má smysly, ví co je dobré a proto tvoří jen dobré věci. Ale jak jsem již řekl... nelze stvořit nic bez protikladu. Naše ego tvoří život ale tím musí akceptovat i smrt. Naše milé ego tedy stvoří svůj domov. Hospodin netvořil Adama, tvořil sám sebe!!! Byl to lišák podšitá. Potřeboval tělo, ale měl jen čtyři základní stavební prvky a žádný nesměl vynechat, protože to byl on sám. Jako základ zvolil nejstálejší prvek země, protože plyného Adama by rozfoukal vítr, kapalný Adam by se mohl vypařit. Vytvořil tedy tělo Adama tak, aby byla zajištěna obnova těchto prvků tedy dle svého obrazu, nyní se už mohl ohmatat, ošahat, nyní už byl téměř spokojený. Musel zajistit cirkulaci čtyř prvků. Jedině tak může žít. Takže voda musí kolovat, země musí kolovat, teplo musí kolovat a vzduch musí kolovat. Všechno co žije je tímto ovlivněno. Ale ani to mu nepomohlo. Neboť vše živé umírá. A proto jsa sám Adam musel už sám ze sebe vytvořit Evu. Protiklad k sobě, rozdělit se vyjmout své žebro dát jej mimo a tím dosáhl věčnosti. Dalším rozdělením. Neboť jednota je smrt. Rozdělenost je život. Eva byla nutná, aby se mohl rozmnožovat. Nyní byl život vždy mezi mužem a ženou. Vždy mezi samicí a samcem. Tak jako velký čaroděj má duši ukrytou někde mimo těla, aby byl nesmrtelný, tak stejně to vykoumal i Hospodin, aby byla riziko jeho smrti nejnižší. A takto když ti dva se spojí vznikne mnoho samců a samic, takže je jistota, že když zahyne jeden... život to neohrozí protože se další mohou množit donekonečna. Dělení je pečeť života. Bez dělení není možné se množit. Každé další dělení způsobuje jen utrpení. S každým dělením počet utrpení stoupá. Adam však neumřel. Chcete vědět co chci říct? Budiž světlo = otevřel jsem oči. Velký třesk se odehrává pokaždé když vzniká vědomí. Tedy asi 1000 krát za vteřinu. Žárovka rovněž bliká a nejde to poznat. Čím rychleji věci blikají, tím méně jsou hmotné. A tak chudák vědomí bliká samo nejrychleji. Můžete to slyšet jako pískot jste-li potichu. Kdyby jste dokázali ten pískot zpomalit, pak byste viděli pravdu.

Vy jste Hospodinové ve svém vesmíru. Ostatní jsou jen kulisy. Každý je ve svém světě. Každé vědomí má svůj sen svůj vesmír. Tak jako má každý člověk v noci své individuální sny. Nikdy se ve snu nemůžete setkat s někým jiným a povykládat si tak aby to pak daná osoba následujícího mohla potvrdit. Tak stejně má každý vědomí svůj vesmír a kulisy vněm. Rozdíl mezi tímto snem a vašimi nočními sny je jen v tom, že když se ráno probudíte z nočního snu, poznáte, že to byl jen sen. A v dalším snu už máte jiné kulisy, jiné úkoly jiné zážitky. Z denního snu, tedy z vašeho života jste se zatím ještě neprobudili. Proto sen pokračuje i se všemi postavami, úkoly a povinnostmi. Až se tedy budete chtít jednou probudit i z tohoto dlouhého snu pak se začnou dít věci. Zatím neustále chcete pokračovat v tomto bídnem snu, protože věříte že už zítra bude líp. Smrt není probuzením. Smrt je jen součásti snu. Dokud se nebudete chtít probudit, nepoznáte nikdy skutečnost. Jen probuzení znají pravdu. Zkuste ve snu meditovat a uvidíte co se stane. Probudíte se, sice to znamená průlet děsivou zónou, stavy přetížení, překonání vlastního strachu, smrt snové postavy, ale doletíte do skutečnosti. Prostě se octnete tak napůl ve snu a napůl v bdění. Budete vnímat jak zvuky z okolí, tak zvuky ze snu. Pak dokážete svůj sen ovládat. Tak stejně jsou napůl tady i Buddhové. Proto dokáží velké divy a zázraky, mají zázračné schopnosti, protože vědí, že jde jen o sen. Jednou nohou ve skutečnosti a jednou ve snu. Mohou se rozdvojit, roztrojit, nechat se ukřižovat, nebo zmizet. Nic pro ně není nemožné.

Nevěříte? Vyjděte smrti vstříct, přijměte ji a ze všech vrahů se stanou najednou vaši přátelé. Ani kat vás nepopraví. Stačí jen přestat věřit, že budete i nadále, stačí jen nechtít být nadále. Pak vás nikdo nezabije. Dokud však máte ze smrti strach... dokud věříte v reinkarnaci pak smrt není na překážku, a ego to neohrozí, protože hned po opuštění těla si ego vytvoří další. Ale jakmile už toto nechcete... pak vás nikdo z kulis nebude zabíjet, naopak budete se divit. Ani zvíře ani člověk žádná bytost vás nedokáže zabít. Ale taky vám nikdo nepomůže, nečekejte spasitele. Jste v tom naprosto sami. Vy jste Bohové, trpící Bohové ve svém nedokonalém díle. Jako myšky utíkající v kole karmy. Jediné co vás žene v před je váš strach ze smrti a tak sprintujete a kolo karmy se roztáčí. Tento strach je spojen jen s iluzí. Vše se odehrává jen ve vašem vědomí. Můžete si hrát jak chcete. Líčíte sami na sebe důkazy, vyrábíte si je dřív než k nim dojdete. Rodiče, přátele, povinosti, zaměstnání, to vše je nutné abyste měli smysl života. Aby jste chtěli v něm pokračovat. Život je strádání, věčná nespokojenost, věčně nenaplněné sny, věčná karma. Dokud se neproberete a nepřestanete chtít být, nikdy se nezbavíte utrpení. Neboť sníte vysilující sen... zbytečně... copak necítíte jak je to vysilující a namáhavé. A jaká je vaše odměna za to že jste sloužili egu? Starosti, nemoci, bolesti, trápení, vyčerpané tělo a smrt. Ego si vás již po mnoho tisíc životů pěstuje... žije ve vás jako parazit a příživník. Vaše ego je dokonce tak závislé na bytí, že když usínáte... udržuje se ve snění. Prožívá se ve snech. Prostě ono nedokáže ani na chvíli nebýt.

Zkuste ve snu letět nahoru, do oblak a nepřestávejte a nezastavujte se... dál a dál a uvidíte kde končí vaše iluze. Zkuste ve snu umřít. Nejde to. A proč? Protože ego smrt nezná. Nikdy jí neprošlo, prochází jen iluzorní smrtí. Nikdy vám neukáže stav nebytí a prázdna ani nirvány protože ho nezná. Může stvořit však iluzi a vždy je v tom stavu s vámi. Proto je mnoho miliónu meditujících. Avšak ego medituje s nimi rafinovaně schované. Abych pravdu řekl tak v mém vesmíru není nikdo probuzený, nikdo u koho bych se mohl učit. Přece by ego nebylo tak hloupé aby si vytvořilo mistra, který by ho zabil. Na to pozor, žádný mistr! Pravý mistr je jako vrah. Všechno vám sebere, naději identitu, cíl cesty, všechny smysly života a hračky. U pravého mistra byste nevydrželi ani deset vteřin. Proto se o nich jen píše. Existují jen na papíře. Můžete o nich jen snít. Pokud se má objevit Buddha, pak to můžete být jenom vy sami až vyhrajete velkou bitvu. Co potom? Pak si můžete hrát a učit nějaké své kulisy. Musíte totiž počkat až sen vyhasne. Tedy až vaše životní energie dohoří. Jak strávíte tuto část snu... to je už jen na vás. Hlavně si dejte bacha aby vás pak někdo nedostal u brány smrti s tím, že se máte vrátit a pomáhat jiným bytostem. To je poslední finta ega. Na to bacha. Mnoho lidí se nechalo nachytat. A opětovně se zrodili v úplném zapomění. Ale skutečný Buddha by se neměl nechat zmást.

A na závěr vám řeknu poslední kapku.

Ať se modlíte k Ďáblu nebo Bohu... je to totéž, protože vytváříte bytí modlícího se. Vzniká i start i cesta i cíl. Třetina Hospodina je Ďábel, třetina Hospodina je Bůh a třetina jste vy. Je to lišák, vždycky vydělá a nikdy nepřijde zkrátka. Nelze se modlit když nejsou tyto tři podmínky splněné. To je ta jeho svatá a prohnilá trojice... Třikrát potvrzená existence. Zanikne-li jeden dotvoří ho zpětně zbylí dva. Proto tam kde se dva sejdou ve jménu mém, tam já jsem uprostřed nich. Otec a Syn stvoří teprve vztah. Tedy Ducha svatého tak velice opěvovaného. Protože Ego může existovat jen ve vztahu. Ego je Duch svatý - Hospodin. Povedená rodinka aby nikdy nezanikla oddělenost. Můžete se rouhat proti všemu ale ne proti vztahu. Protože teprve vztah je živnou půdou egoismu. Jedině ve vztahu, v oddělenosti lze prokázat bytí. Veškerá pozornost patří jemu ať děláte co děláte. Vše to postavil a rozdělil jen on a jen pro sebe. Chcete-li se modlit, musíte si uvědomit hřích, tedy stvořit Ďábla, stvořit sebe a stvořit Boha. Kdyby byl Ďábel skutečný... už by s ním zjednal pořádek. Ale on je tak vychytrale mazaný :-). Je to zkrátka nenasyta, největší narcista, neustále si dokazuje že existuje, že je živý. Jen ruka může dokázat oku že je. Vždy dva jsou nutní pro potvrzení a on je mezi tím. Vše lze redukovat na kmit od A do B. Sinusouida... od -1 do plus 1. Dva mezní body aby se hospodin neztratil v prázdonotě, dvě odrazové rampy... tam a sem. Dvě zrcadla. Hospodinu nestačí jen jedno zrcadlo! On musí mít dvě a být mezi nimi aby se viděl ze všech stran. Takový je to narcista. Mezi dvěma zrcadly večně onanující Hospodin. To zda-li je něco živé se pozná tak, že se to hýbe. A pohyb je možný jen z bodu A do bodu B. Start a cíl vytváří cestu. A aby cesta nikdy neskončila... vznikne kmitání. Vše je kmitání i vědomí kmitá. Tímto způsobem tedy schopnosti pohybovat se mezi dvěma body může Hospodin sám sobě potvrzovat svou existenci, zažívat sám sebe, vytváří iluzi času. Neboť vzpomíná na bod A když je v bodě B. Jinak by nevěděl že je, byl a bude. Čas je nutný k potvrzení bytí i k provedení kmitu.

Minulost, budoucnost je spojena s iluzí času, s prvním kmitem. Není možný pohyb bez času, bez kmitu. Všechno co se hýbe musí kmitat, a všechny motory pracují na principu opakovaného kmitání. Kruh je jen jeden kmit. Spojíte-li konce sinusoidy vždy dostanete kruh. Když spojíte ty konce, zjistíte, že čas je krátkou iluzí mezi dvěma kmity v nekonečné smyčce a že nikdy nedošel za hodnotu 1. Tak jako žárovka si myslí že svítí věčně a při každem bliku dojde do bodu jedna a přičte znova jedničku dostane se do iluze že svítí třeba 300 bliků... protože než stihne vyhasnout znova se rozvítí. Ale ona si neuvědomuje své zhasínání, tedy cestu zpět, jen rozsvěcování. Protože jen při rozsvěcování má příkon. Takže si myslí že jde stále vpřed. 300x do bodu jedna. Myslí si že se už 300 bliků svítí. To je tajemství času vnímané mozkovými neurony. Vy na tom nejste o moc lépe. Třeba jdete, vždy uděláte jen jeden krok, ale díky paměti si myslíte že jdete. Stačí zhasnout a dát vám pod nohy bežící pás obklopit vás filmem... tak jako ve snu. A může utíkat hodinu vpřed ale nepohli jste se z místa. Tak stejně sní Hospodin. Nikdy se nedostanete za hranici jednotky kmitu. Ať je to metr, sekunda. I když to jsou velké jednotky oproti těm co používá vědomí, nikdy nežijete ve dvou sekundách na jednou nebo na hranici mezi němi. Nemůžete stát jednou nohou v první sekundě a druhou v druhé. Nikdy nemůžete stát na hranici mezi prvním a druhým metrem, krokem. A proto vám říkám že se nikdy nedostanete za bod jedna symbolizující základní jednotku pro vaše měření. Nikdy!!! Jen v paměti to je možné, jen v iluzi, jen ve snu. Jinak jste vždy na cestě od bodu 0 k bodu 1. Uzavřeni v kruhu, ať jde o čas nebo o pohyb. Všechno je kruhové a bez počítadla provedených počtů kruhů, počtu kmitů od 0 do 1, by jste nestvořili ani iluzi času ani iluzi pohybu. Tak jako se díváte na film. Obrázky stvoří děj i čas. Přitom ony jsou statické. Ale díky paměti tu je život filmu. Tak stejně sám sebe obelstil Hospodin v kmitání vědomí. Tak stejně pracuje iluze času i pohybu i zvuku i hmoty i energie i informace... vždy je nutná aspoň špetka paměti schopna registrovat minimálně jeden předchozí kmit. Ale vy jich zaznamenáváte tisíce... namáhavá to prácička pro stvoření iluze svého bytí, prostoru, času, energie, hmoty, vjemů, smyslů, pohybu, zvuku... zkrátka celého tohoto snu.

To byste se divili co by se stalo kdybyste zastavili čas. Není totiž nikdo kdo by o tom mohl něco říct, protože i vědomí kmitá... prostě by vše iluzorní zmizelo, a zůstala by pravda. Celý vesmír i s vámi by byl v mžiku fuč. Všechno hmotné, živé, každé bytí, každá aexistence musí sebou nést kletbu času. Protože veškerá existence je jen kmitání, život je pohyb a bez času nelze provést ani kmit. Jedině smrt, protože není tak blbá, se vymanila z otroctví času a stala se nejmocnějším vládcem, a matkou všech Buddhů. Cesty časem pchá cha cha. Jak chcete cestovat tím co neexistuje a co se nikdy nedostalo ani za základní bod jedna? Zkuste vrátit svůj sen když jej sníte, zkuste se dostat o pět minut napřed. Až tohle dokážete pak můžete cestovat časem. Váš čas lze totiž redukovat jen na paměť. A paměť není v budoucnu. Jak byste chtěli pomocí paměti cestovat do budoucna? Žádný okamžik nelze zopakovat ve své plné autentičnosti, nelze dvakrát uděřit do stejného místa ani vstoupit do téže řeky, natož ho zastavit, předpovědět či měnit! Ale to už jsem si zase hrál na vědecké parketě.

Hospodin tedy Ďábla potřebuje, a potřebuje i hřích. Hezky to zamaskoval... neboť v pravdě on je i Ďábel on vytvořil i hřích on je za vším. Mnozí ho hledají. Komické... jak sám na sebe záměrně zapomíná, aby se znovu a znovu nacházel, jak sám sebe ponižuje a pošpiňuje aby se znovu a znovu očišťoval. Neustále se vrací na začátek, aby mohl jít znovu a znovu vpřed k cíli. Neboť kde je pohyb tam je život. Neustále na cestě k neskutečnému cíli. Zapomeňte na ráj, neboť on vás tam nepustí. Jakmile budete už blizoučko nemilosrdně vás vrátí zpět do bahna. Neboť vy nic nejste ani vaše dílo nic není. Marně usilujete o kariéru v ráji. Neboť jak sám píše nikoho tam nepustí a s nikým se dělit nebude, cestu zatarasil jak trním tak mečem. Sám na sebe vymýšlí pasti. Vymýšlí strachy, démony, bolesti, nemoci, komáry protože to ho vše vrací k uvědomění že je. Onemocníte-li, zraníte-li se, štípne-li vás komár, kousne-li vás pes. To vše je pro něj. Protože v tom momentě si uvědomíte, že jste. On vytváří smrad i vůni, on vytváří jedy i léky on vytváří život i smrt, on je za vším. I když šlápnete do hovna, on chrochtá blahem neboť i jako hovno i jako smrad i jako vy se potvrdil.

Enstein se tomu přiblížil ve své teorii relativity. Neboť vždy musí být 2 vztažné body a pozorovatel mimo ně, aby se dalo cokoliv potvrdit. Neznám ji, ale pochybuji že ji někdo kdy pochopil. Enstein šel na to zkrze výpočty a bádání, trvalo mu to dlouho. Mi to trvalo bez výpočtů jen tento okamžik abych se k tomu ve svém mladém věku dobral. Mohl byh prokázat mnoho věcí a mnoho teorií... vytvořit vzorce pro vás, ale já sám je nepotřebuji. Nepotřebuji B abych z A vypočítal C. Znám C, znám výsledky. To mi stačí. Nepotřebuji marnit čas abych vám to dokázal, abych vás k němu dovedl, abych Hospodinu posloužil. Neboť vše je relativní a vše je iluzí, nikdy nedokážete sehnat ani jeden pevný vztažný bod. Natož kompletní trojici! Tvrdíte-li, že to je možné, pak jste nepochopili ani Ensteina. Jak byste pak mohli pochopit teprv mě! Ani jeden Atom v tomto prohnilém snu není totiž stálý a stále kmitá. Chvíli tu je a pak chvíli není stále na cestě mezi 0 a 1. Jak chcete měřit? Od čeho?!! Čím?!!!! Použijte vaše glejty jako toaletní papír a vraťte se na strom.

Jáť jsem, kterýž formuji světlo, a tvořím tmu, působím pokoj, a tvořím zlé, já Hospodin činím to všecko.

I když na Hospodina teď plivnu, on chrochtá blahem, neboť jsem mu potvrdil že je skutečný. Ať ho proklínáte nebo ať ho opěvujete, on chrochtá blahem, protože je to narcistická, egoistická bestie ten Hospodin stvořitel. Ať děláte co děláte, ať se snažíte jak se snažíte, ať škemráte jak škemráte. Pro něho to nic není. Nepočítejte s tím, že budete někdy po jeho boku v ráji. Že se někdy dostanete do cíle, nebo za cíl, za pomyslnou jedničku. Vždy vás vrátí na záčátek vaši strastiplné pouti. Zrodíte se opět jako primitiv v zapomění. To je jeho odměna, neboť vy nesmíte být šťastní, vy nesmíte dojít do cíle, protože tím by ztratil vaši pozornost. Nemůžete mu uniknout, neboť jste jen jeho loutky, a on o všem ví. Na cokoliv pomyslíte to on ví, to vím i já. Protože není žádná dělící čára mezi vědomím. On je vším! Všechno bude nakonec použito proti vám. Všechny vlasy jsou sečteny. Ať hromadíte peníze, nebo ať se postíte, ať vraždíte nebo ať zachraňujete to vše mu hraje do noty. Protože dokud máte cíl existuje cesta i poutník. Věčný start, večný cíl a věčný poutník, který nikdy nevyšel ze startu a nikdy nedojde co cíle. Stále kmitá tam a zpět... uvězněn v tomto kole karmy. Není pro vás dobrá ani špatná karma. To jsou mýty. Je jen jeho karma - věčná kruhová cesta od nuly k jedničce. Vy jste jen jako sběratelské diskety, které se zaplní prožitky, pak se projedou a zhodnotí, něco se vybere, co se nestihlo se předá dál a pak se vymaže vše. Takže vy tu už nebudete, bude tu někdo jiný, zcela nový v zapomění. Pokud se vy dnes neosvobodíte, pak se neosvobodíte nikdy. Pokud umřete a začne se vám přehrávat život a objeví-li se vám tunel se světlem na konci, pak vězte, že jste v prdeli. Čeká vás reset, nikoliv ráj, všechny zásluhy jsou přeformátovány. Už tu nebude bytost A ale bude tu nová bytost B, aniž by věděla o své předchůdkyni, a jen to co si nestihl vychutnat Hospodin zkrze bytost A, to čeká na bytost B. Hospodin je něco jako promítačka, jež si ze strachu musí vyrobit film o promítačce a pak si sama sebe promítat a tím si potvrzuje že promítačka existuje. Tak jako si vaše vědomí vytvoří sen aby si v něm potvrdilo svou existenci. Sen tvořící sen. Prostě snící nic. Vy jste jen médiem, kazetou, disketou, diskem, virtuální a vyrovnávací pamětí pro jeho sen.

Ale byl prohlédnut okem dharmy. Jupí... jsem první kdo to tak srozumitelně prokázal. Tento text je velký text a mnoho mistrů v budoucnu ho potvrdí. Tento text bude přeložen do mnoha jazyků. Ode dneška se mohu smát... jen smáááát. I jako blázen i jako Buddha... na tom nesejde. Všechno vaše hemžení a válčení, všechno utrpení, radosti i štěstí.... to je sám Hospodin. Všechna vaše snaha ať už ničení, či tvoření... vše slouží jemu. Dokud tu je konající je tu i všechna karma od všech bytostí ze všech světů. A karma lidé duchovní... slouží jen Hospodinu. Jste v pekle. Neboť vše je v pekle. Veškeré bytí je peklo, protože bytí je násilím vynucené rozdělení. Všechny cesty vedou jen do pekla. Jen do pekla.... co to říkám... všechny cesty existují jen na pekelném kruhovém duchodromu. Kéž bych mohl zvolat ať žije... nebo sláva a čest... čemukoliv, a taková chvíle tu opravdu je. Nyní mohu být kýmkoliv. Mohu být Ensteinem, mohu být Kristem... je to tak lákavé... všechno poznání mám. Dokáži vyložit cokoliv, poznal jsem konečnou realitu všeho. Ale nemohu vám nic říct. Mohu jen mlčet... neptejte se na nic nebo se začnu smát. Nechtějte abych vás vedl, nechtějte abych vás učil, nechtějte nic vědět, nechtějte abych byl, nevytvářejte mne ani sebe ani cestu. Nehledejte u mne útočiště... všechno vám vezmu, zabiju vás, neboť jsem smrt sama. Zabil jsem i Boha i Ďábla, i Krista i Buddhu. Nyní mi není rovného neboť nejsem ničím a nikým a proto se se mnou nikdo nemůže rovnat ani soupeřit. Ostatně tam kam já jdu vy nemůžete nikdy přijíti. Vy jste pořád uvězněni mezi body nula a jedna v Hospodinově vědomí.

PS: Nezapomeňte na učení co jsem vám dal. Tady a teď není třeba. Tady a teď jsou všechny cíle světa. Kdo se dokáže aspoň jednou denně v tomto ztratit dojde osvobození. Opakujte si to co možná nejčastěji. V těžkých chvílích, ve strachu i v radostných chvílích.

Chudí duchem a bezdomovci ti všichni vás předcházejí do nirvány. Spíš projde velbloud uchem jehly než aby majetný a filozof měl čas odhalit pravdu. Dnes je takový a příště takový... ale nikdy nepostupuje vpřed stále v kruhu. Nechť mrtví pochovávají mrtvé. Život věčný je sen mrtvých... Ani nevím proč vám to všechno říkám. Prostě to tak nějak vyvstalo mé milé prázdné kulisy...

neříkám nashledanou, neříkám Sbohem.... jen mlčím, protože jsem poznal že není příchozího ani odchozího jaképak loučení a vítání....

Co je to dokonalost?
Slepá moucha na hnoji.
Rezavý cedník v konečníku.
Špína jež ničí tento svět.
I použitý toaletní papír je
mi milejší...
a navíc dosáhl již naplnění.

Co je to štěstí?
Záře shnilého pařezu v bažinách utrpení.
Sen věčně hladových.
Drobek v hubě nenažrance.

Co je to osvícení?
Samé nesmysly, samé nemysli.

Co je to pravda, mír, láska, Bůh?
Hlavní trumfy Belzebuba.

Co je to nirvána?
Oko slepého... ucho hluchého...
ústa němého...
a ticho věčně mrtvého.

Co je to svoboda?
Tisíc mrtvých věcí.
Věčná smrt.

Sepsáno za jeden jedinný den. Opravdu? Co je to den a co je to sekunda? Pchá cha cha... 28.02.2003 pchá cha cha cha obyčejným českým šumařem na sociálce ve věku necelých 29let pchá cha cha. Světe bav se.

Obyčejná Nula


Pokud chcete zaslat mistrovi otázku pište na email guru@sendme.cz nebo pokud máte lepší prohlížeč zkuste kliknout přímo sem. Pokud budete psát nezapoměňte upřesnit sekci abyste pak věděli kde najít odpověď. Zároveň vás prosím o trochu strpení tak den až tři než se odpověď objeví.


[ Zpět na sekce ] - [ 1 ] - [ 2 ] - [ Stáhnout článek pro tisk ]







screen.width