Vážné filosofické úvahy horečnaté hlavy Oslovy. Všechna autorská práva vyhrazena. Copyright pouze s uvedením slovutného a známého Osla v jeho ryzí, až oslňující skromnosti, tradičně s hovnem v ústech a sluncem v řiti... tedy don. Kašpar Maestro Boží & Slepý Osel.

Pravda

Pravda je jen lživá lež. Sama bez lží nemůže vůbec existovat. Lež je pravdou a pravda je lží. Lež se dívá na pravdu jako na lež a pravda na lež jako na pravdu. Vše co existuje je však jen lež. Pravda neexistuje... tvrdí pak ale kdo? Pravda o sobě neví bez lži a lež o sobě neví bez pravdy... Co je pravda může tedy spolehlivě prohlásit jen lež... a vy jí to žerete jako všechno ostatní... od Hospodina počínaje... tak a máte to. A abyste měli o zábavu postaráno vemte si lístek papíru a na jednu stranu napište: "Nápis na druhé straně tvrdí lež." A na druhou stranu napište: " Nápis na druhé straně tvrdí pravdu." Otázka pro filozofy... který nápis je tedy pravdivý?

Bůh

Ten zločinec? Sám se smaží v pekle a je na nucených pracích u Lucifera. Kouzlí pro jeho potěšení... tvoří mu dušičky pro pobavení. S Bohem to nikdo nikam nedotáhl. Vina a trest to je úděl člověka, Bůh jen miluje... svou slávu. Bůh a člověk... ti dva se tak dlouho tvořili a hledali až se v hříchu v pekle našli. Bůh lituje, že utvořil člověka, ale člověk může jen litovat, že potkal Boha.

Satan

Nejosvícenější ze všech tvorů v ráji. Dobře radil svému kolegovi, taktéž dříve Satanovi, jež však snil o slávě Hospodina... "Ty vole netvoř, nebo na to škaredě doplatíš! Co ti tu chybí..." Ale ten nedbal... opil se již zcela svým snem o slávě... a jen odsekl... "Nezáviď... vybuduj si taky svět jestli to umíš..." No a tak, aby se dostalo tomu naivkovi poučení... udělil obětavě moudřejší Satan výchovnou lekci bratrovi snílkovi tím, že mu jeho dílo překazil. Ukradl mu tedy administrátorské právo... a tím i Hospodin, i jeho výtvory... ztratily moc nad tím hlavním... nad scénářem... a z jejich líbezného snu se stala jen dlouhá černá noční můra... Zatím Hospodin nezmoudřel... stále tvoří svou karmu... navíc proklel svého moudřejšího bratra a nazval jej Satanem... Vytvořil tuto iluzi a vštípil ji všem lidem ve svém snu jako pravdu... ze žárlivosti, aby mu ten "Satan" neukradl všechnu slávu... aby nevyšlo najevo, že on byl vždy moudřejší... aby nakonec on nezískal si obdiv a úctu jeho lidu.... "Satan" zůstal tedy v ráji sám... v klidu a spokojeně si užívá stavu ne-odpovědnosti... a tedy stavu nevinných... je-li totiž někde odpovědnost je tam i vina... jen viníky volají k odpovědnosti... jen viníky... Chudák Hospodin... asi dostane doživotí... neboť on je za všechno co existuje odpovědný...

No ale řekněte nebýt "Satana"... komu byste mohli být vděčni za život zde? Díky komu jej v podstatě máte? Teď jde jen o to... který vládce iluzí ve vaši makovici dokáže toho druhého přesvědčivě pojmenovat tak, aby váši dušičku získal na svou stranu... to je šachovnice Hry moci... tvoření & ničení... náročný level... už to není jen Adam a Eva... ale ve hře je mnoho miliard dušiček... neboť Hospodin jest nenasytný... Takže máte na výběr... buď za Hospodinem do věčného pekla reinkarnace nebo za Satanem pro vymazáním z knihy života a smrti. Zatím je mocnější Hospodin... dle počtu vytvořených svěřenců... ale co z toho nakonec všichni mají? Zvířata třeba kostely nestaví... mantry ani modlitby nezpívají... a Hospodin jim zdarma slouží. Kdo se bojí příjde do pekla... tedy kdo se bojí Boha... nemůže se Bohem stát a tedy do nikdy nevstoupí do ráje... tam může jen sláva Boží. Nevěřte ani jednomu... raději je oba zabijte v jejich jiskřivé souloži...

Dobro

Dobro je zlé ke zlu a zlo je dobré k dobru. Jedno slouží druhému... dva mrzáci, kteří se tak milují, že se dali dohromady. Jako chromý a slepý... bloudí tímto světem stále v kruhu zakletí. Bez zla by dobro nikam nedošlo a bez dobra by zlo nikdy nevidělo na cestu. A tak ošklivé chromé dobro nalhalo krásnému, ale slepému zlu... že je ošklivé a proto ho Bůh nemiluje, ale že prý pokud ho vynese na trůn slávy dostane se mu odpuštění... a tak zlo koná po věky věků ten dobrý skutek... a dobro se jen vozí na jeho činech... a mává na davy jež se chtějí taky jen vozit na práci jiných a nadává na davy jež bojují za rovnoprávnost a konec vykořisťování... takové davy jsou prý pro dobro dobra nežádoucí... vhodné jen na vykonávání tvrdé práce v okovech, aby neměly čas přemýšlet o věcech pohodlí dobra nebezpečných.

Láska

Trpíme jen proto, že něco milujeme... protože tomu musíme kvůli svému klidu sloužit. Takže to v podstatě nenávidíme, ale nemůžeme jinak... ve zmatku tedy vysvěcujeme svůj kříž za modlu v domnění, že se nad námi někdy slituje. Chudák láska... neměla dát kopačky nenávisti... proto ji nenávist nenávidí. Bez toho skutku nenávisti od lásky by nenávist neměla co nenávidět a sama by vyrostla v lásku... Láska je tedy sobecká macocha... vyhnala svou vlastní dceru ze zahrady ráje, aby se s ní nemusela dělit o slávu. Tak jako Lucifer vyhnal Boha z ráje a nyní vyrůstá jen z jeho utrpení. Tak i láska vyrůstá jen z utrpení nenávisti... fuj!

Vidím lásku jako slunce... v samém středu... je absolutní peklo... naprostá válka a ničení... ale ve velmi dostatečné vzdálenosti je teplo. Posunete-li se blíž... shoříte... vzdálíte se zmrznete... Jeho paprsek nikdy neuchopíte... nelze si vytvořit zásoby... atd... A závěr... bez tohoto pekla... by nebylo světla ani tepla... jak by mohl existovat život? Takže zdrojem života je slunce... termonukleární válka... žádný mír... tedy jedním slovem peklo :-). A pak... až se doválčí... láska se promění v černou díru nicoty a pošle vám účet za teplo a světlo... pěkně všechny dlužníky nekompromisně sežere a semele... zabije... a recykluje na nové palivo... takže... jste jen... fosilní palivo vesmíru :-) vypěstovaná oběť... ničit je úžasné... to je důkaz moci. Jíte rádi? Bez ničení se jezení neobejde... jistě uznáte pravidlo... že silnější má právo živit se slabším... o nějakém zabíjení nemůže být tedy řeč... vše je dílo lásky... vypěstovat a sežrat... nebo jen dlouhodobě vykořisťovat. Prima osud... teď jde jen o to kdo je mocnější... podle mě je to ten... kdo dokáže vytvořit věrohodnou iluzi aby v ní navěky uvěznil miliardy tvorů... k uspokojení svých božských chutí.

Služba

Komu by měl sloužit nevinný? Sloužit se dá jedině Ďáblovi a jeho rozmarům.

Víra

Dudlík pro uřvané děti... dudli dudli i s kočárkem do propasti. Bůh nesmí věřit ani sám sobě, jinak se z něho stane Lucifer!

Náboženství

Ná Bože... ná Bože... ko-ko-ko-dák!

Modlitba

A to má být co! Dík nebo prosba? Není za co děkovat ani oč prosit. To Bůh je ten, kdo by měl jako první prosit o odpuštění... odmítl se dělit dokonce se svými dětmi, vyhnal je z domu a trochu jim to vyhnanství ještě osladil a nakonec je nechal chcípnout jako krysy! Do ráje nejdu... posedne ho zase rozmar a vyžene všechny! To v pekle se všem líbí... avšak Kristus a Buddha šel tou třetí cestou... tedy necestou... a prošli svobodně mezi oběma koly života k osvobození. Zabili totiž sami sebe... a tam kde není "já"... tam je konec všech černých nočních můr...

Vědění

Encyklopedie pekelné alchymie. Velké hovno popisované z mnoha detailních pohledů. Že nic nevíte? Ó vy kulišáci... a jak tedy víte, že nic nevíte?

Učení

Velcí mistři od Satana počínaje až po Hospodina konče... všichni guruové mají jedno společné... na něco vás lákají a něčím vás děsí... tedy všichni do jednoho ovládají tvorbu iluzí ve vašem vědomí... aby vás dovedli k probuzení... sladké sny plné utrpení... cukr a bič... dobrou noc. Bez vytvoření lákavé iluze ve vás... by je nikdo neposlouchal, nikdo nenásledoval... kdo by si kupoval knihu s prázdnými stránkami... ticho na CD... vůni bez zápachu... jídlo bez chuti... vstupenku na elektrické křeslo? A přesto si denně kupujete své okovy, utrpení... a spoříte na svou smrt.

Život

Začíná z nelichotivého startovního místa... a směřuje do sousední díry. Takže tunely se liší... z obou se leze do světla... kéž by se Otec spletl... ani do ráje ani do pekla by mě pak nechtěli. To by byla jó svoboda! Pokud chcete mít tedy svobodné děti... nespleťte si tunel! Není P jako P! Zatímco z jednoho vyleze něco co vás bude omezovat celý život... z toho druhého vyleze jen to, co Bůh i Lucifer odsuzují k okamžité recyklaci...

Realita

Podle čeho může mozek poznat co je iluze a co je realita? Záleží totiž jen na síle iluze... když iluze dokáže proniknout 51% vědomí... stává se realitou a těch 49% bude považováno za iluzi... Stačí se podívat jen na své sny... když je sen silnější... a jste jím pohlceni... nevíte nic o denní realitě svého bytí... a sen se stává realitou. I kdyby vám tam chyběla ruka... je to pro vás nevyvratitelný fakt! Tedy Pravda či realita, kterou prožíváte. Musíte ji akceptovat... i se všemi pravidly... avšak pouze do té doby... dokud se ve vědomí nevytvoří alespoň 50% jiné iluze... Pak to bude půl na půl... a záleží co se vám bude zdát věrohodnější... tedy kde na vás čeká lákavější cukr a citelnější bič... ve snech Bůh neexistuje a nikde tam nenarazíte ani zmínku o zrození... ani o věčnosti... Většina volí tedy zdejší utrpení... protože zde to lze pracně dosáhnout. Málo kdo se tedy probouzí po zazvonění budíku šťastný. Bůh je stále v nebesích a pozoruje tu každého, aby mu sečetl hříchy... A tak tu musí každý něco dělat, řešit... mít starosti... trpět... to se jeví všem jako skutečné, dary se musí zasloužit... tak tak... to by nebylo spravedlivé, aby každý mohl do ráje bez odříkání si... nikdo tedy nechce mít šťastný dnešek nebo zůstat chvíli ve šťastném snu. Ono šťastné sny neexistují, nikomu se nezdá o osvobození... o probuzení... jen o problémech a starostech... furt se musí něco řešit... a furt to visí na vašich bedrech... protože vy jste ti hlavní... odpovědní... Bůh vás zkouší... zkrátka musíte něco dělat jinak byste se zbláznili.

A proto se divím, že ani Buddha jemuž se zjevila vize jeho všech minulých životů... nedokázal rozpoznat to... že to byl jen sen... prohlásil to za skutečně prožité... a tím uvalil své iluzi takovou sílu... že i po 2500 letech dokáže zotročit slepce ke cvičení.. a k dosahování probuzení... neboť mají jistou představu o tom... jak by to mělo být... a tu představu... iluzi či sen... jim naočkovali vládci iluzí! Kteří ostatně sami byli otroky zase jiné vize... těžko najdete někoho, který by nic nedělal... nic nemusel... a vše by mu bylo jedno... vždyť jde jen o sen ne? Co na tom záleží... realita je jen věrohodnější sen... viďte... stačí se povznést... vymanit vědomí ze spárů vjemů... tedy... vše prohlásit za iluzi a sám se stát realitou... prostě najít a tedy rozpoznat v tom všem jen sebe sama... Vše je prázdné... kdo tomu nakonec dává ve vás věrohodnou podobu? To je stavitel vašich zrození... jen si to uvědomte a je dokonáno! Proto je Buddha či Kristus jen implantovaná věrohodná iluze (pro hladové a trpící o to věrohodnější ne-li svatá) do níž vaše touha... váš hlad a tedy vaše slabost... sepsala s vámi smlouvu... tak rafinovaně... že jste si ji sami vytvořili a věnovali ji k dispozici svou krev a tím jste ztratili sebe samu i život věčný? Ptáte se tedy co je vrcholem snu či iluze? Snít o probuzení! Ale vy stále platíte svou krví... protože věříte iluzím... Musíte sloužit jejich návrhářům... tedy se stát otroky software... pozornost je jen hardware... opakuji... že vaše slabost je neodolatelné pokušení tvořit tedy hrát si... snít... "Já" je prostě narkoman... a jeho droga je... hra... další levely si musí zasloužit...

Karma

Tak jako informace o egu... utvořila Ego, tak i informace o čemkoliv utváří iluzi čehokoliv... jež vám pořádně zatopí... iluze totiž ladí... vzájemně se podporují a do sebe zapadají... mají řád, logiku zákony a systém... jako od řádného programátora... chaos spontánní jednání a nerovnováha protikladů je nepřípustná... Karma je tedy jen další věrohodná iluze... pro upřesnění uvádím, že 100% věrohodnosti = pravda a že sílu věrohodnosti propůjčuje věcem vaše nevědomost... protože věřit se dá jen iluzím. Karma je tedy Slepým Oslem viděna asi takto... Všichni následují svůj sen... tedy prázdné nic (obyčejné hovno), jež sami v námaze, kdysi v noci nevědomosti vytvořili dle daného pekelného software... informace. (Slovo jež je na počátku všeho) To dobré a krásné mají zavěšené pak před nosem... tak aby stále cítili jeho vůni, jež je motivuje... k uchopování... ale zatím na na to nemohou dosáhnout. Nevědí, že to co vidí je jejich vlastní hovno... teprve až by jej uchopili, klam upadne a dostaví se vystřízlivění a frustrace. Protože to co následují, je tedy již dávno jejich... honí svůj ocas, hledají své hovno... ale oni byli nevědomí, když to tvořili a tak to chtějí teprve získat... takže začnou šlapat... v kruhu... Vidím to jako... trenažér myší... visí jim na provázku před nosem sýr... (v zorném poli mají svůj sen) a ony ho chtějí ochutnat... tedy prožít, a zažít... je to lákavé a tak se vydávají na cestu a kolo se roztáčí... čím rychleji šlapou nebo čím déle již šlapou... tím hůře se nachází pak cesta z kola ven... Zastavit se nechtějí... vzdát se prožití snu se taky nechtějí... musí tedy šlapat... protože se zasoustředili na objekt svého zájmu... ztratili sami sebe... Neví kým jsou... proto tisíce věcí pak musí... jejich slabostí je hlad... jejich moc (pozornost) jim ukradla straka touha... nyní je ona středem pozornosti... a jí musí nyní otročit. Ta straka je vládce iluzí... oni jsou jen nevědomí tvůrci... jejího království.

Moc

Co je to moc? Je to umění vytvořit v druhém vědomí přesvědčivou iluzi... Co je důkazem moci? Tvoření iluzí & život nebo jejich ničení & smrt? Kdo je mocnější... ten který vás klidně může zabít nebo ten který vás potřebuje k něčemu živé? Malé děti baví ničit... nemají ještě vyvinuto vědomí dobrého a zlého... ještě je nikdo nezotročil ke tvoření... na ničem jim nezáleží... Dejte jim pastelku a papír... a po chvíli najdete vše zničené... Ničit to je ono... to je osvobozující... ničení člověka přitahuje... neboť mu to bylo od začátku zakazováno... vlastně všechny hry, které děti táhnou jsou o ničení... Koho by bavila hra o podřadné roli... o službě, o tvoření hodnot pro jiné, o skromnosti, pokoře... a odříkání? Ta hra by na trhu vůbec neuspěla. Toho má pokrk přece každý v každodenním životě... proto tlačíme tolik na virtuálno :-) virtuálno bude byznys... tam se může všechno, tam může být každý Bohem... aniž by se karma vytvořila :-). Ani nevíte jak velkou drogu si vyrábíte... Tam můžete např. obcovat s partnerkami svých snů... aniž byste byli zcizoložili... A nevěra? Kdo by si bral "stárnoucí ženu" jež má na vás stále nějaké požadavky?

Ale zpět k moci... kdo je nejmocnější? I ten největší vládce iluzí nezmůže nic s tím, kdo nemá hlad... kdo již nesní o požitcích... Takový člověk celou svou sílu pozornosti věnuje jen skutečnosti... iluze včas rozpoznává... nevysiluje se a neoslabuje se jejich tvořením a následováním... takový člověk setrvává v nerušeném klidu nic nedělání... stojí tiše mimo vše... Nejmocnější je vnitřní němé oko & Smrt všech iluzí...

Zdravá výživa

Denně v pekle na jídelníčku... protože jen v pekle řádí nemoci... v ráji se může jíst cokoliv... V pekle se rozšiřuje víra, že za poslušné papání se něco očistí a dostane se do ráje... pak ale jsou v ráji už dávno všechny ovce, krávy, volové a oslové... červi žijící z masa mrtvol prý do ráje nesmí... Bůh se jich bojí...

Mír

Ukrutný to tyran... válka si nemůže ani zaonanovat! Bez míru by válka neměla důvod bojovat! Jen kvůli míru se vyrábějí zbraně... a jen na počest válce jsou konána mírová setkání...

Mistr

Mistr... jak se asi pozná... patrně je to člověk... jež je vždy nad věcí... nepřipoutaný... jemuž tedy na ničem nezáleží a jehož tedy nerozhodí žádná zpráva či událost vnější... Je odosobněný... a proto ani nezasahuje do světa... nezajímá se dokonce ani sám o sebe. O svůj vzhled, o své zdraví... o svou budoucnost či o svůj majetek... natož o své žáky... jako by to všechno bylo nepodstatné... jako by viděl, že to co vnímá není skutečné... Proto je vždy v klidu... žije pouze teď... Viděl jsem už mnoho takových lidí... opravdu... velcí mistři... jenže vy jimi opovrhujete... štítíte se jich... protože vám nic nenabízejí... Vidím je polehávat každý den na lavičkách v parku, po nádražích.... špinavé, roztrhané a dokonalé... s flaškou v ruce... Nemají už žádné ambice... žádný hlad... důvěřují Bohu... nesejí, nežnou, nepracují a přece jsou živeni... Vy však máte hlad... a tak je vnímáte jako brzdu či příživníky... Chtěli byste je využít a zapojit k ukojení vašeho hladu... k naplnění vašeho pekelného snu... žebráte na nich... vyháníte je zpět do okovů... neboť oni jsou nejblíže Bohu. Synové člověka jimž nic ze světa nepatří a jež nemají kde hlavu sklonit... Dokud máte hlad... pak pro vás je mistr ten, který něco nabízí... Ten kdo má hlad, má tedy i mistra, a nemůže se nikdy ze svého malomocenství probudit, protože jakýkoliv mistr je součástí snu o něm samém. Je to posel hladu... posel vašeho pekla... Zkrátka... abyste se stali mistrem, musíte zabít všechny své mistry.

Jehovisti

Jé hovnisti... hovniválové.... kuli kuli... do ráje... to kulaté co někde posbírali... vysvětit.

Vesmírní lidé

Tak už jim někdo postavte tu loď... ať se mohou vrátit domů. Místo sdělení nechť posílají nové technologie... hlavně medicína a ekologie... jinak se toho odletu nikdo nedožije. Zatím posílají jen pozemské věci... jen to co je už všem 2000 let známé!

Revoluce

Jednou se jakýsi panovník otázal... "Co mám říct davu dožadujících se se zbraní v ruce spravedlnosti." "Řekni jim, že jsi z Boží vůle král a oni jsou ze stejné vůle poddaní, vše je přeci vůle Boží... jak jinak by mohl toto na světě dopustit? Protivit se Boží vůli je hřích... on je jen přeci zkouší z pokory a šlechetnosti... kdo neuspěje přijde po smrti do pekla. To jim řekni a já budu jejich Biskup a budou mi odvádět desátek." Slovo dalo slovo a bylo ustanoveno... Ale až se jednou objeví vskutku osvobozující učení, učení jež nebude potřebovat ke spravedlnosti zbraní... pak bude církvím a politikům hořet prdel! Zatím jsou mocní klidní... páč tu moc jste jim dali přeci dobrovolně, a sami jste se spokojili jen s vírou že někdy... jen s představami a prázdnými sliby, že už zítra... ale až se to "někdy" a "zítra" změní na právě teď... pak to bude teprve revoluce! Stačí jasně uvidět, že všechna omezení jste si vytvořili v sobě sami z černobílých znaků a snů. A že vás pouhá představa drží od svobody... neboť jen představami může otrokář vyhrožovat a manipulovat. Boží mlýny... jsou jen představa ve vás. Vskutku se divím jakou moc může mít představa... milióny lidí dokáže zotročit... jak svobodní jsou ti jež si neumí nic představit... Zajímavé je, že mocní se nemodlí a přece jim moc zůstává... asi je chudoba hřích a bezmoc trest. Jinak si to nedovedu vysvětlit... protože jen malomocní věří a sní už po mnoho tisíc let... ti mocní měli na to patrně jinou metodu. Patrně nečekali s rukama v klíně. Žádné okovy nejsou skutečné... vy je chcete, protože věříte, že budete za to zítra odměněni. Ani vůl není tak blbý, aby záměrně žíznil a trpěl, když stojí v horku před oceánem vody! Jen člověk dokáže měsíc tvrdě pracovat... a vystačí si s vidinou, že dostane další měsíc odměnu. Tak i někteří dokonce celý život... dřou jen kvůli té představě... že po smrti dostanou to co je všude kolem a dokonce to na ně každým okamžikem kříčí! Ale ono je to spíš ruší od práce na svém posmrtném životě.... a tak si raději zacpávají uši a oči... aby nesešli s cesty... a nestali se obyčejnými hříšníky.

Tak jako prezident nemluví již více o prezidentovi, tak jako král nemluví již o králi, tak jako Buddha nemluví již o Buddhovi... tak ani nic realizovaného nemluví již o tom... prostě je to absurdní... mluvit o sobě... navíc Bůh, aby řekl něco o sobě... Kšá! Co on o sobě může vědět? Co může o sobě vědět láska, pravda, cesta? A tak jen ti jež nedosahují, nerealizují... ti jež trpí sní, domýšlejí, optimalizují a množí slova o objektech svého lpění... Jak pošetilé soudy se tu tvoří... to je naprosto... až do pekel horká linka! Jak můžete něco vědět! Nic nevíte a už cokoliv posuzujete.... všechno jen poskvrníte! Vše je jen vymyšlené... křížením výmyslů se tvoří výmysly na druhou... Píší se knihy a jiné blbosti... neboť jen na nevědomosti se dá vydělat... To je známo celému peklu... Vše co vzešlo z mysli poskvrnilo člověka.

Kdo potřebuje Boha? Jen trpící... jen trpící! Kdo potřebuje lásku? Jen opuštění... jen smutní.... kdo potřebuje pravdu? Jen slepí... jen spící... Zasnění do své budoucnosti... snášejí dnešní okovy... vykořisťovatelům se to hodí skvěle do krámu... rebelové & ti, jež vidí co se tu vaří... jsou vyhlašováni za kacíře... a pro výstrahu vykořisťovatelem upalováni. Pokud si porobu a otroctví vybrali mnozí... ať si žijí v utrpení... ale proč poskvrňují své děti? Proč?! Kdo jim dal právo? Jsou snad jejich? Je snad rodina jen líheň potenciálních nástupců údělu utrpení? Kde bere stát právo? Apeluji, aby byla přepsána deklarace lidských práv a svobod... neboť není ani v jednom bodě dodržena! Ale to neva... napětí ve světě se bude zvyšovat... neboť přijde velká krize... kapitalismus provází vždycky krize... Na každou činnost, aby měl člověk povolení... ať už v měřítku osobním, státním, celostátním... to není demokracie... neboť kdo tomu všemu nakonec velí?

Ale příčina není ve vesmíru, není ve státu... je uvnitř v mysli... poddaní a vykořisťovaní to schvalují... oni mají moc to změnit... protože je jich většina! Jak se to mohlo stát, že většina se nechala porobit menšinou? Jak se mohlo stát, že svoboda ustoupila otroctví... skutečnost snu? Čím to vzniklo? Příčina je jednoduchá a všem společná... neboť i ta nejspodnější kostka pyramidy podpírá vrchol... kdyby jedna jediná prohlédla... bude to jako lavina... zatím není okamžiku... kterým byste nesloužili rozmachu toho svinstva... je jedno co říkáte, ale skutky jsou stále stejné... stále stereotypní... ale jaká že je ta příčina toho, proč vzniklo na světě takové bezpráví?

Je to jen v touze jednotlivce... každý... opravdu každý člověk byl od mala veden k tomu, aby se zasnil, aby toužil... aby měl cíl... a pokud o něj bude usilovat... vykořisťovatel je v suchu... Každý jde za tím svým... má svou cestu i svůj sen... ale jeho snažení bez vyjímky slouží z 90% podpoře vykořisťování... Někdo sní o rodině a o domově... jak snadno by toho dosáhl... za měsíc by to mohl všechno levně mít... nebýt příživníků... čím víc se dnes snaží, tím více vykořisťování zkvétá...

Všechny děti nejsou přijímány tak jak jsou... jsou neustále vedeny k tomu aby se zdokonalovaly, aby dosahovali moci, bohatsví, svých snů, nebo snů rodičů... jsou k tomu vedeni... bez oddechu... požadavky na ně se neustále zvyšují... konkurence je drtivá... vydírací manévry... ať už ze strany rodičů i ze strany společnosti... zaznamenávají rozkvět. Je to přeci v obecném zájmu... většina něco chce... většina ještě nedosáhla spokojenosti... většina není svobodná a proto je každá dětská ruka vychovávána k urychlení naplnění snů, což je zákonem zpečetěno...

Slepý Osel