Naprosto revoluční přístup
Nejsem léčitel a ani nemám diplom, mě nezajímají nemoci, zajímá mě pacient, protože pacient ty nemoci stvoří. Já nebojuji s nemocí jako to dělá většina lékařů, já léčím pacienta. Pacient je pro mě duše. Dnešní duše lidí jsou jako v kleci, dnešní duše jsou jen otroky žádostí. Proto vymýšlejí cokoliv, aby se svého těla co nejdřív zbavily. Chtějí zpátky do svého království, chtějí opět lítat volně životem jako ptáci. Mnoho lidí propadá dnes alkoholu, který povoluje sevření ducha. Mnoho lidí dnes kouří, protože to uklidňuje napětí. A mnoho lidí se dává na drogy, protože sní o lepším světě. Lidé, kteří tomu propadli jsou stejní jako lidé náboženští. Ti taky sní o nějakém tom lepším světě, avšak těmto zbožným lidem stačí jen slib... jen sen... jen naděje. Drogy jsou kouzelné v tom, že tento svět pro vás vytvoří okamžitě. Bez nějakých modliteb a postění se. Prostě si vemete drogu a jste ve světě bez politiků, bez otroctví. Jste v ráji. Samozřejmě, že tento ráj, je mnohem cennější než sliby knězů a politiků. Tento ráj je mnohem dostupnější než volební urna. Pro tento svůj ráj dokáže člověk obětovat cokoliv. Proto se možná v budoucnosti nahradí peníze nějakou legální drogou. Peníze přestanou mít hodnotu. Pro duši nemají žádnou hodnotu. Duše touží po volnosti, a udělá téměř cokoliv aby ji aspoň na chvilku prožívala. Sami dealeři to vědí. Vědí čeho jsou takové zoufalé duše schopny. Nebojí se krást, nebojí se zabíjet, nezastaví se před ničím. Pro ně je dealer něco jako Bůh. Máte štěstí a nebo smůlu... jak se to vezme, že jste se nesetkali s zážitkem volnosti a blaženosti jaký prožívají narkomani. Štěstí v tom, že tomu nepropadnete, a smůlu v tom, že neznáte to co vám právem patří. Neznáte své království. Milióny duchovních lidí touží najít toto své odvěké království. Každá duše o něm sní. Drogy jsou zkratkou, avšak jen dočasnou. Jen vám ukáží toto království, ale vy v něm nemůžete zůstat. Tato muka jsou mnohem horší, než muka těch, kteří o tom království nic nevědí. Proto říkám, že pokud nejste narkomani máte štěstí, a netrpíte tak moc jako oni. V tomto ohledu můžou být drogy i přínosné. Pomohou otevřít lidem oči. Celé lidstvo začne žíznit po spravedlnosti. Proto se toho politika i kněží tolik bojí. Lidé by prohlédli. Drogy budou hrát v duchovním vývoji lidstva velkou roli. Už tomu nejde stejně zabránit. Nelze zkrotit lidského ducha. Příjde den kdy se všechny duše vzbouří proti svému utiskovateli. Buď zmizí politika i církev, nebo politici zničí všechno v poslední válce a nebo jak jsem už řekl nahradí mzdu drogami. Mohu vám prozradit, že je to už blízko. Je to otázka několika generací.
Nyní tedy k jednotlivým problémům. Vysvětlím některé příčiny nemocí. Jak jsem už říkal, všechny nemoci vycházejí z duše. Je-li duše zdravá je i tělo zdravé. Klidně můžete zapomenout na všechny léky i na vitamíny. (Všimněte si podobnosti vitamín a vitalita). Tyto léky nikdy nemohou uspokojit duši, nikdy nemohou ostranit příčinu. Tělo si vše potřebné dokáže vyrobit, avšak musí mít motivaci k životu. A žádnou duši nebaví žít v zajetí, a proto nebude nikdy s lékařem spolupracovat. Proto vám říkám, že jediné co dokáže medicína... je potlačit příznaky, vypnout alarmy nebo vyoperovat problémy. Duše to ovšem nevzdá... pro ni může byt smrt dočasným vysvobozením. Proč by měla čekat ještě 30 let. Na co... co ji můžete v tomto světě nabídnout? Zkrátka chybí ji vůle. No a tak se z malých nemocí stávají ty chronické a pak i ty nejtěžší a nevyléčitelné. Ještě bych chtěl říct, že pokud mne budete žádat o radu, napište mi popis nemoci a příznaky (neznám totiž mnoho nemocí) ale hlavně mi napište jak se vám žije, jaké máte pocity, a co vás trápí. Následující materiál je tedy naprosto převratný a revoluční. Nemusíte tomu věřit, ale to je už jen váš problém. Upozorňuji vás, že chirurgie nic nespraví... tabletky nic nespraví. Je nutno uzdravit nejprve duši. U všech nemocí to platí. Jsou dvě metody, buď opustíte to co vaši duši uvězňuje, nebo dokážete osvobodit duši i v tomto vězení. Pak vězení zmizí i problémy zmizí. Avšak oba způsoby nejsou v zájmu politiky ani náboženství.
Cukrovka
Tato nemoc se stane brzy hitem. Nesouvisí nijak s tím co jíte ani s geny ani s obezitou. Její hlavní příčinou je váš postoj k jídlu jako takovému. Nemáte z něj radost. Jsou dva impulzy. Prvním je, že na jídlo nemáte čas, vůbec nevíte že jíte, berete ho jako nutnost jako povinnost, jako překážku. To se stává při dnešním shonu normální. Nejste při jídle bdělí. Jste nervózní, a jídlo vás zdržuje. Často se při jídle řeší nějaké problémy, sleduje televize a nebo se čtou noviny. Takto vznikne cukrovka u málo obézních lidí a u mladých lidí. Není divu, protože dnes se toho na člověka hodně nakládá. Lidé pracující převážně manuálně a pohodovém prostředí jsou od této nemoci ušetřeni. Druhým impulzem je odmítavý postoj k jídlu. Tento postoj postihuje především lidi obézní, protože vidí v jídlu úhlavního nepřítele. Neustále s jídlem bojují. K těmto lidem se řadí různí dietetáři. Lidé mají na něco chuť a nemohou si to dopřát, protože se řídí nějakým stupídním směrem. Tehdy se dívají na svůj pokrm jako na něco méně hodnotného, na něco co ukojí jen jejich pocit hladu. Lékaři místo aby pomohli, tak nařídí o to přísnější dietu, a proto je cukrovka nevyléčitelná. Je to bludný kruh. A tak se nám tyto dva impulzy nakonec spojí v jeden dvojnásobně silný. Takže základní příčinou cukrovky je tento postoj: "Nechci jíst". Důvody jsou různé... nemám moc času, nemám chuť zrovna na tohle, když mám v lednici něco lepšího, nebo když mou pozornost upoutalo něco zajímavějšího, nebo mě už ten život nebaví. Tehdy vznikne v mozku sugesce "nechci jíst" když tuto sugesci x-krát podvědomně zopakujete, mozek začne jednat. Začne likvidovat trávící centrum. Je jedno kde začne. Začne od těch nejslabších částí. U někoho žaludečními vředy, u někoho slezinou, u někoho játry, u někoho střevem. Zkrátka pocit "nechci jíst" je spojen s nemocemi zažívacího ústrojí a cukrovka je spojena s touhou osladit si trochu život. Nejde-li to skrze politiky nebo nám v tom brání diety, uděláme to po svém, že jo Pane Mozek.
Hemeroidy a zácpy
Velice rozšířená nemoc, jejíž příčinou je odpor k tomu co děláte. Prostě vás to nebaví, ale jste nuceni. Nejraději byste se na to vy... káleli, ale nemůžete. Všimněte si té podobnosti. Chtěli byste se na to vy... ale nemůžete. To je příčina hemeroidů. Převážně to postihuje lidi se sedavým zaměstnáním, protože oni mají dost času takto uvažovat. Člověk který pracuje manuálně, který dělá každý den něco jiného ten je tou činností natolik pohlcen, že ho tato nemoc nemůže potkat. Ale lidé, kteří vykonávají rutijní a stereotipní práci a je jedno, zda-li stojí u pásu a x hodin dělají tentýž úkon, nebo zda-li sedí u monitoru a denně vyplňují stejné věci. Princip je stejný. Práce vás nebaví, nudíte se a máte vůči ní odpor. Vaše podvědomí stále vštěpuje Mozku sugesci: "nemůžu se na to vy..." Hemeroidy jsou nemocí stereotypu. Stereotypu který vás už nudí, který vás nebaví, který odmítáte a přitom jej nedokážete opustit. Tento vnitřní odpor přerůstá v hemeroidy... nemoc konečníku. Duše vám tak signalizuje jediné konečné řešení. Signalizuje vám to, že nedokážete opustit lpění, že něco zadržujete. Je to chytře zařízeno a duše má smysl pro důvtip. Lpění je hnůj a vy ho nedokážete opustit, nechcete se ho zbavit a zbytečně prodlužujete své utrpení. Tak vznikají hemeroidy, zácpa a rakoviny střeva.
Křečové žíly
Křečové žíly začnou taky dosti trápit lidi. Jsou zapříčiněny tím, že se nemůžete radovat z volné chůze, se svých nohou. Jsou dva typy. Lidé, které nohy zneužívají a lidé kteří je nevyužívají. Nohy začnou stávkovat. V prvním případě je přetěžujeme. To jsou lidé, kteří jsou celý den na nohou. Buď jsou nuceni obsluhovat, nebo jen stojí u přepážky či u stroje. Druhým případem je, když zase naopak stále vysedáváte nebo vyleháváte. V obou případech je princip stejný... nohy se nemůžou radovat z volné chůze. A proto, že tělo je zhmotnělá duše, nemůže se radovat ani duše. Křečové žíly vzniknou tak, že nejprve obdržíte signál nohou... začnou vás bolet nebo trnout. To je varování. Jakmile začnete potlačovat tento signál, protože musíte, jste přeci v práci a nemůžete se jen tak procházet, nebo dát nohám to co vyžadují, tehdy se energie vašeho potlačování nahromadí v křečových žilách. Nevědomou sugescí stále opakujete mozku příkaz: "Nemůžu chodit" nebo "Nechci chodit". Kdybyste jen věděli jak se dřete... pro základní denní obživu stačí hodina práce. Jen hodina, a dostanete z přírody vše potřebné. Takto dřete 8 hodin a máte jen na jeden nákup. Každé zvíře, každý tvor když ho bolí nohy tak si odpočine, nebo když se mu chce zahopsat, tak si zahopsá. Žádné zvíře nemá v divoké přírodě nádory, ani žádné ty civilizační choroby. Protože má volnost ducha.
Alergie
Alergie je už dosti značné stádium vnitřního odmítání. Je to boj s tímto světem. Neustále k němu cítíte odpor. Někde tam uvnitř. Vůbec se vám tu nelíbí, jste alergičtí na některé věci v tomto světě. Neustále takto opakujete sugesci: "To je špatné". Mozek vše zařídí. Je jedno u čeho si to opakujete. Zdali u jídla, nebo u pylů... je jedno ve kterém časopise jste chytili tento "virus mentální sugesce". Ale tato sugesce ve vás vytvořila přesvědčení o tom že něco na tomto světě je pro vás škodlivé. Toto onemocnění postihuje lidi, jakbych tak řekl, velice snadno ovlivnitelné. Tito lidé podlehnou všemu, nemají jaksi víru. Věří, že je Bůh nemá rád, a tak na ně seslal nebezpečí na každém rohu. Takoví lidé jsou velmi čistotní, mají doma lapače prachu, všechno jídlo důkladně omývají, všude vidí bacily, viry plísně a nebezpečí. Žijí v neustálém odmítání. Mozek zařídí vše potřebné. Požadujete-li aby byly pro vás plísně nebezpečné... klidně. Dříve nebyly ale duch si přeje aby ode dneška už byly. No a tak zakážete svému imunitnímu systému aby fungoval tak jak má. Velice za to můžete poděkovat všem odborným studiím a informacím o tom co všechno může škodit člověku. Proto jsou alergiií zasaženy převážně typy těch posedlých starostlivců a pečovatelů. Zejména tedy ženy. A tyto ženy si ani neuvědomují jaké mentální virusy přenášejí na své děti. Dítě totiž vnímá jinak. To co vám musím 10x zopakovat, než tomu uvěříte, dítěti to stačí jednou a je to jasné. Pro dítě je maminka něco jako Bůh... a ta přeci ví, ta má pravdu, té jediné můžu věřit. Proto u dětí vznikají různé alergie nečekaně a nevysvětlitelně. Za jejich nemoc může tedy kdo? Nevědomá matka. Pozoroval jsem děti Romů... ti mají panečku zdravíčko... žádná alergie...
Chudokrevnost
Tato nemoc je spojena s životním elánem. Váš život nemá tu správnou šťávu. Tady nepomůže ani transplantace kostní dřeně... ikdyž se na chvíli ujme... po čase se vše vrátí do starých kolejí. Nechápu lékaře, kteří hledají dárce kostní dřeně. Možná chějí nemoc jen prodloužit, do té doby než se najde lék. Lék se však nenajde, protože neexistuje! Můžete jíst tuny železa... můžete jít 5x na transplantaci dřeně, ale nic vám to nepomůže. Nemáte vůli žít... váš život není pěnivou a bouřlivou řekou, nybrž ztuhlým mrtvým a krvavým potokem, který potravuje vaši duši. Nedokážete to správně rozproudit. Jen se tu tak ze dne na den plahočíte. Možná mi teď řeknete že to je blbost. Že vy chcete žít. Máte pravdu chcete, ale ne tak jak jste žili. A vy nemáte tu sílu to změnit. Vaše duše chce zpívat a létat jako pták, a přitom je spoutána okovy a řetezy povinností. Všechny nemoci jsou vedlejším produktem této civilizace. Dříve takové nemoci nebyly, protože práce a povinnosti byly jednoduché, ale s nástupem devatenáctého století, se rozjel vědecký pokrok a člověk se od přírody vzdaluje. Člověk předělává zemi na vrakoviště. Před tím jste mohli bez stresu lítat jak se vám zlíbilo. Dnes v Praze musíte být neustále v napětí. Musíte být neustále koncentrovaní. To po vás vyžaduje společnost. Toto napětí, uměle vytvořené, kdy je člověk zavřen navíc v králikárně a za celý život zná jen pár desítek metrů čtverečních ho umoří. Lidé se začnou vytrácet. Politici to vědí. Mají své statistiky a dobře vědí, že za x let nebude dost pracovních sil. Navíc mnoho lidí odpadne ještě dříve než se dožijí důchodu. To je stín, to je druhá strana mince, a mě zajímá jak to chce politika řešit. Nebude-li totiž poddaných, nebude ani vládců. Kdo je pak bude živit? Proto se obávám zneužití klonování a výrobu dětí ze zkumavky. Nechci to tu rozebírat, aby to někdo nepojal jako inspiraci. Ale už dnes se snaží politici strašit lidi. Třeba nedávno proběhla zpráva, že matky které mají víc než 5 dětí netrpí rakovinou prsu. To je však jen politický manévr. Ikdyž to může být pravda, účel zveřejnění této zprávy je mi zcela jasný. Politici nemají na to sponzorovat rodiny. Když nejsou peníze zkusíme tedy strach. Jinak by museli i vysokoškoláci nastoupit do kravína. Takže chudokrevnost je otrava krve, nedostatek životní mízy, nedostatek živin a kyslíku v těle... záměrná otrava života. Neustále si podvědomě vsugerováváte: "Jsem otráven". Mozek vše pak zařídí.
Nemoci srdce
Tyto nemoci jsou a budou stále aktuální. Protože lidem chybí láska, jejich srdce nemůže nebo nedokáže milovat. Srdce je centrum duše. Je to její dům. Nemůže tam bydlet s takovým společníkem jako je nenávist a hněv. To raději tento dům začne bořit. Stává se to když nemůžete říct: "Mám rád". Tehdy si vsugerováváte: "nenávidím". Je jedno co, může to být déšť, může to být rostlina, zvíře, člověk, práce, systém. Všimněte si, že laska a hněv nejdou dohromady. Hněv je možný jen tehdy, pokud je nenávist. A pokud se ve vašem srdci usídlí nenávist, pak tato nenávist zničí ráj duše. Tato nenávist uchvátí její dům... duše pak vsugeruje mozku ať zničí srdce, aby netrpěly ostatní tvorové. Protože, pokud ve vašem srdci sídlí nenávist, musí trpět i ostatní duše. Ale duše jedno jsou. Proto se řídí heslem všichni za jednoho jeden za všechny. Proto je duše schopna obětovat svůj vlastní dům, aby zachránila ostatní. Poručí mozku, aby zastavil nebo zneschopnil srdce. Tehdy vznikájí první problémy... a srdce začne slábnout, až se jednoho dne zastaví. Nemoci srdce, jsou nejčastější v zemi plné nenávisti. Lehce si tak podle statistik můžete zjistit centrum odkud se šíří do světa. Nenávist plodí nenávist a láska plodí lásku. Člověk který nosí v srdci lásku nikdy nezemře na infarkt.
Impotence a nemoci ženských orgánů
Tyto nemoci mají jasnou příčinu. Je to sugesce: "Nechci mít děti". Tato sugesce je v podvědomí pokaždé zopakována když si nasazujete kondom, nebo když si berete antikoncepci. No a mnohem účinnější je, když antikoncepci nemáte a přesto došlo ke styku. Tehdy po celý měsíc ve strachu opakujete sugesci že nechcete mít děti. U ženských problémů je to ještě rozšířeno o nepřijetím sebe sama. Tedy že nenávidí svou ženskost. Tyto ženy mají silné bolesti při menstruaci. Jakmile se však smíří s úlohou ženy, mnohdy tomu dojde až když se stanou matkou a poznají tuto rozkoš být matkou, pak se jejich menstruační bolesti zmenší. Pokud však ani úlohu matky nepříjmou... pak se jim tento odpor projeví v nějakém tom onemocnění ženských orgánů. Dnes je však i úděl matky těžký a proto i těchto nemocí bude přibývat. Ať už je to rakovina prsu nebo dělohy nebo nádory... je to jedno. Příčina je v odmítání úlohy matky. Viděl jsem i bezbolestné menstruace. Zeptal jsem se dotyčné(25) jak to, že nemusí brát žádné utišující léky? Ona mi řekla, že dříve trpěla velmi silnými bolestmi a výtoky, ale pak objevila krásu ve své ženskosti a od té doby její problémy zmizely.
Nemoci očí a uší
Tyto nemoci jsou dnes velice běžné. Nejsou způsobeny počítači a televizory, pokud to není vrozená vada což v 99% není, je to psychické onemocnění. Začíná to sugescí: "Nechci vidět" Tato sugesce může vést až ke sleposti. Je jedno co nechcete vidět, třeba nechcete vidět jak se hádají rodiče, nebo nechcete vidět jak člověk ničí přírodu, nebo nechcete vidět utrpení. To jsou krátkozrací lidé. Ti nechtějí pohlédnout na vnější věci, vytvářejí si svůj filtr, na určitou vzdálenost rozostří obraz a je to. Takoví lidé se pak jakoby uzavírají do svého vnitřního světa. A mnozí z duchovních lidí trpí touto krátkozrakostí. U dalekozrakých lidí, je to způsobeno tím, že nechtějí vidět sami sebe. Nemají se rádi, anebo jsou už příliš staří. Tehdy se začnou zajímat o věci kolem nich. Je to nemoc babiček a drben. Prostě okolí je důležitější, jejich okolí je středem zájmu. Takoví lidé hledají útěk před sebou nebo před smrtí. Proto obracejí pozornost od sebe. Třeba když se díváte do zrcadla na své vrásky... nechcete je příjmout, a tak raději obraz rozostříte a nyní už jsou vrásky vyhlazeny. Tehdy musíte jít dál od zrcadla abyste se viděli ostře. No a tak daleko vypadá všechno líp :-). Zkrátka nechcete něco vidět. A taková sugesce, způsobí, že mozek to zařídí. Nemusíte jíst žádné vitamíny A, to vám nepomůže. Ani brýle vám nepomůžou, spíš to všechno ještě zhorší a vy se uzavíráte do bludného kruhu. A na podobném principu pracují i nemoci uší. Nechcete slyšet. Je jedno zda-li hluk, nebo špatné zprávy. Tato sugesce: "Nechci slyšet" vše zařídí.
Rakovina
To je zlatý hřeb. Rakovina je vyrobena doktory. Je to následek jejich snažení. Je to konečný produkt potlačování všech alarmů a přehlížení všech příznaků. Je to projevené zlo. Celé to bojování, celé to odmítání se jednoho dne promění v atomovou pumu. A ta exploduje. Už ji nic nezastaví. Je to konečný rozsudek. Váš rozsudek nad sebou samým. Lidé zasažení rakovinou jsou velice požehnaní lidé. Oni jediní mohou pochopit život. Oni totiž ví že umírají. Vy to nevíte, nebo to nechcete vědět, proto ani raději nežijete. Lidé zasažení rakovinou to vědí. Natvrdo. Můžou sice bojovat ještě chvíli... můžou být zděšeni touto zprávou. A tady bych seřval doktory, kteří stav pacienta tají. Protože tím ho okrádají o možnost dosažení osvobození. Doktoři vám lžou, nebo se vy bojíte zeptat. Chytáte se sebemenší falešné naděje. A tak umřete zcela nešťastni. Umřete na umučení. A když odmítnete léčbu... mají na to zákony. Jste prohlášeni za nesvéprávného... Člověk který však prohlédne, tento boj vzdá a nalezne něco jiného. Ze začátku se mu to nebude líbit. Poprvé pozná, že umíral celý život. Poprvé vidí jak bylo vše pošetilé a marné... kdyby teď mohl vrátit čas, nikdy by se nestal otrokem... nyní mu už zbývá jen pár dní. Poprvé uvidí jak mu čas uběhl... poprvé uvidí jak byl marný všechen ten boj o své zajištění... poprvé porozumí Bibli. Celý svět pro něj nabírá zcela jiné aroma a on zažívá vskříšení. Takový člověk se doslova změní. Stejně tak jako lidé po klinické smrti, nebo lidé kteří byli velice blízko smrti. U nás je jeden takový. Je už starý byl zamlký, a zatrpklý nikdo ho neměl prý rád. Pak ho stihla mozková mrtvice. Zaslechl jsem rozhovor jak se baví s jednou starší paní. Řekl ji, že zjistil, jak byl celý život klamán, že ani žádný Bůh o kterém vykládají v kostele není. A že se bude trestat. Řekl, že žádné světelné tunely nejsou... to je prý podvod, záměrný podvod. Na konci je prý to co se nedá definovat, protože není nikdo kdo by to mohl pozorovat, nebo prožít. Ti lidé co cosi slyšeli a viděli si prý ze strachu stvořili jen nějakou iluzi, kdyby se však dostali dál, zjistili by, že tam všechny iluze končí a začíná pravda. Tento člověk je dnes naprosto živý, neustále si s někým povídá. Je jako vyměněný. Našel totiž to co nikdy neztratil. Ikdyž jen na pár dní... kdo ví. Kéž by jeho zkušenost měli všichni ti kteří počítají se zítřkem jako se samozřejmostí. Rakovina se však dá vyléčit. Teda teprve až tehdy když duše bude chtít. Ale proč by chtěla, když čas její svobody je tak blízko? U starých lidí je to nemožné. Už nemají proč žít, už je pozdě, jejich tělo je už staré... nemá to cenu. Šance u mladých lidí tu však je. Ale tyto lidi nevyléčí lékaři... tyto lidi vyléčí jen to, když začnou naslouchat své duši.
Ještě k otázce vegetariánství
V jistém smyslu vám pomůže, ale jen v případě, pokud je to přirozené vegetariánství. Dnes není přirozený vegetarián nikdo, protože se do toho musel nutit. Na základě argumentů z knih, nebo seminářů. A tehdy ikdyž jeho tělo má chuť na něco speciálního, je tato žádost potlačena a jí se dle pravidel. Rád bych upozornil na skutečnost, že přirozené vegetariánství je způsobené od srdce. Tedy bez knih a studií. Dnešní vegetariánství je však záležitost ega. Dnešní vegetarián myslí na sebe. Já a moje zdraví. Já chci být zdravý a čistý, já chci být duchovní. Já se chci líbit Bohu. Tito lidé obelhávají nejen sami sebe, ale i jiné, takže jim to nevysvětlíte. To byste se museli setkat s člověkem který byl vegetariánem a pak se od toho osvobodil. Ten vám řekne skutečné motivy, protože si je uvědomil. Klidně je přizná. Řekne vám, že za tím vším byl jen strach ega. Dnes se už nebojí. Vegetariánství vám tedy pomůže pouze v případě, když jste přesvědčeni o tom, že je zdravé. Pak cítíte i účinky. Ale toto přesvědčení, že je zdravé je jen vaší iluzí, takže i účinky jsou jen iluzí. Proto říkám, že vás příčin nemoci nezbaví. Mohou jen utlumit jejich průběh tím, že stimulují vaší víru nebo ulehčí tělu stejně jako bylinky nebo léčitel. Možná že se najdou lidé, kteří změnili celý svůj způsob života, tedy opustili i skutečné příčiny a současně se dali i na vegetariánství. Takoví lidé tvrdí pravdu, když říkají, že se uzdravili, ale neříkají pravdu, když tvrdí, že za to může vegetariánství. Proto ještě jednou opakuji, strava nesouvisí s nemocemi. Nikdy vás nevyléčí nic z toho co jste snědli. A mohou to být všeljaké bylinky a všeljaké léky, protože příčiny zůstaly nedotčené. Já sám nejsem ani vegetarián ani nevegetarián. Přistupuji k jídlu s úctou jako k Božímu daru. Můžete mít peněz kolik chcete, ale jakmile nemáte jídlo, vzduch a vodu je vám to k ničemu. Úctu k jídlu jsem získal, když jsem skutečně hladověl a žíznil na svých poustevnických cestách. Nikdy si nedovedete představit, jakou rozkoš vám může dát obyčejné jablko, které je sladké jako med. Jaký pocit díků cítíte k tomu stromu, jak máte pocit dojetí až k slzám nad tímto zázrakem přírody. Tehdy poprvé jsem došel pokory. A tak jsem mohl s díkem příjmat třešně po celý týden. Pouze třešně, někdy lesní jahody... celý týden. Takto jsem našel i víru. Věděl jsem že nic jiného tu není, věděl jsem že i Bůh to ví. Musel jsem důvěřovat. Nemohl jsem myslet, na to, že mému tělu bude něco chybět... důvěřoval jsem. Proto tvrdím, že tělo si dokáže všechny látky vyrobit, tak jako to dokáží i zvířata v přírodě. Všechno na světě už tu je. Není třeba vařit a vymýšlet splácané recepty. Tyto recepty dráždící jen chuťové buňky pak způsobují odpor k tradičnímu a jednoduchému jídlu. A tento odpor způsobuje řadu nemocí, protože tento odpor je opakem pokory. A i moderní vegetariánství je opakem pokory, protože v množství vegetariánských receptů naleznete touhu připodobnit se chuťově třeba k masu. Proč tam je tedy ta touha míchat, vylepšovat, přichucovat? To ať si vegetariáni odpoví sami... zřejmě jim něco chybí :-).
Můj recept na všechny nemoci je, radost, smích a láska. Kdo má radost, nemůže ničemu ublížit, protože nemá důvod, chce se dělit o radost. Ten kdo se umí dělit, sám získává ještě víc a nikdy mu nebude chybět. To si zapamatujte. Tak totiž poznáte, zda-li jste realizovali dávání. Nic vám nebude chybět, ikdyž všechno rozdáte. Je to jako nevyčerpatelná slánka z pohádky Byl jednou jeden král. Sůl je jen symbolem lásky a Maruška srdce, které se chce dělit. Na tomto principu pracuje celý vesmír. Dále to je stejné se smíchem. Kdo se směje nemůže rovněž nikomu ublížit, nemůže zabíjet, ani se zlobit. Jeho smích, však není typu "he he he", ale vychází ze srdce. Takový smích poznáte tak, že se jím hned nakazíte. I tady dochází k dělení. No a láska ta je plodem vašeho rozkvetlého srdce. Nikdy nemůžete dosáhnout rozkvětu, pokud jste vězněni. Proto odcházejí svatí mužové do hor aby se osvobodili. Pak se vracejí aby se s vámi podělili. Všechny tyto tři poklady, tedy radost, smích a láska jsou branou k meditaci. Tam kde je svatý člověk tam jsou tyto čtyři obsaženy v jednom.